Diagnostika ve speciální pedagogice
Diagnostika je soubor činností vedoucí k diagnóze
Obsah:
- Úvod
- Význam diagnostikování
- Diagnostika se člení na
- Pedagogická diagnostika
- Speciálně pedagogická diagnostika
- Psychologická diagnostika
- Pedagogicko psychologická diagnostika
- Kazuistika
Význam diagnostikování
- zjišťování vzdělanosti a vychovanosti žáka
- funkce motivační
- funkce poradenská
- funkce selektivní
- funkce prognostická
Diagnostika se člení na:
- Pedagogickou diagnostiku
- Speciálně pedagogickou diagnostiku
- Psychologickou diagnostiku
- Pedagogicko psychologickou diagnostiku
Pedagogická diagnostika
- je zaměřena na hodnocení vědomostí, dovedností, návyků, které si děti osvojily v průběhu výchovy a vzdělání, popř. dalších oblastí, které ovlivňují efektivnost výchovného působení
Typy pedagogické diagnostiky
- Diagnostika normativní
- Diagnostika kriteriální
- Diagnostika individualizovaná
- Diagnostika diferenciální
Komplexní pedagogická diagnostika vychází
- z anamnézy osobní,rodinné a z anamnézy životního prostředí
- z delšího kontaktu s dítětem
- z odpovědných závěrů, které umožní stanovit způsob práce s dítětem
- ze zajištění vhodného prostředí, které je důležité pro objektivní posouzení
Cíle pedagogické diagnostiky
- posouzení současného stavu jako východisko pro stanovení optimálních kritérií pro vedení dítěte
Speciálně pedagogická diagnostika
- je pedagogická diagnostika, zaměřena na posuzování individuálních zvláštností jedince, které ovlivňují efektivnost výchovného působení, a všechny vnější a vnitřní příčiny
- orientuje se na děti se speciálními potřebami a tvoří základní předpoklad pro navazující
- reedukaci
- kompenzaci
- socializaci dítěte
Základní rozdělení metod speciálně pedagogické diagnostiky:
- metody obecné
- metody speciální
Podle toho, jak zjišťují, se metody dělí na:
- pozorování
- explorační metody
- diagnostické zkoušení
- testy
- didaktické
- logopedické
- motoriky
- laterality
- orientační zkoušky smyslových orgánů
- kazuistické (studium případů)
- přístrojové
- rozbor a hodnocení výsledků
- písemných prací
- výtvarných prací
- pracovních činností
- sebeobslužných činností
Podle toho, co sledují, mohou být metody speciálně pedagogické diagnostiky zaměřeny na:
- Úroveň
- vědomostí
- vývoje řeči
- výsledků činností
- motoriky
- funkčnost senzorických orgánů
- lateralitu
- specifika předcházejícího života
- úroveň dovedností a návyků
Principy aplikace diagnostických metod speciálně pedagogické diagnostiky:
- Princip komplexnosti
- Princip dynamičnosti
- Princip modifikace
- Princip všestrannosti vyšetření
Cíle speciálně pedagogické diagnostiky
- objasnění rozdílů mezi stavem výchovných možností sledovaného dítěte a mezi příslušnou pedagogickou normou
Komplexní přístup v diagnostice osob s postižením
- Lékařská diagnostika
- Psychologická diagnostika
- Sociální diagnostika
- Pedagogická diagnostika
- Speciálně pedagogická diagnostika
Psychologická diagnostika
- je zaměřena na rozpoznání rozdílnosti stavů člověka v daném okamžiku oproti minulému stavu nebo v porovnání s jinými lidmi
Pedagogicko psychologická diagnostika
- je psychologická diagnostika aplikovaná v pedagogické oblasti
Kazuistika
- je metoda, která se zabývá jednotlivým případem, analyzuje jeho vývojové projevy od počátku až po současnost.
Význam kazuistiky
- Zpracovává všechny dostupné materiály, které
- řadí chronologicky
- zhodnocuje je
- provádí kvalitativní analýzu
- všímá si možných souvislostí mezi projevy v různých oblastech psychiky
- dává je do souvislostí s typem a hloubkou základní vady, s délkou působení vady
- všímá si souvislostí mezi jedincem s handicapem, jeho projevy a interakcí se sociálním prostředím.
Kazuistika umožňuje
- Rozeznávat v každém jednotlivém případu to, co je známo v obecné rovině
- Interpretaci zjištěných příznaků a jejich vzájemné souvislosti
- Diagnostickou rozvahu, shromáždění případných dalších informací pro plné pochopení případu
- Hledání možností řešení a odkazů na podobné případy
- Získání žádoucího odstupu pro objektivní posouzení celého případu
- Vypracování případové studie
V praxi kazuisticky zpracováváme každý případ, který je obtížný a vyžaduje hlubší studium
- který chceme prezentovat svým kolegům
- u kterého máme pocit, že je zapotřebí konzultace s jinými odborníky
- pro prezentaci zajímavého případu např. na odborném semináři.
Data, se kterými pracujeme
- výsledky vyšetření (lékařské, psychologické, sociální, posudky institucí, vysvědčení, soudní spisy apod.)
- údaje o neuropsychickém vývoji dítěte
- úrazy, operace
- informace o prostředí, v němž dítě vyrůstalo
Chybějící data
- nejsou dostupné, nebo není možné se na ně ptát
- některé školy upustily od vedení podrobné dokumentace
- rodiče si žádné údaje nepamatují
- někdy zkreslená data (záměrně i nezáměrně)
Získané údaje posuzujeme z hlediska
- vývoje
- podnětnosti prostředí
- psycho-sociálního narušení
- traumat
- překonaných chorob
- dědičných faktorů
- jiných determinant vývoje
Osnova kazuistiky
- Uvedení případu – krátká charakteristika současných obtíží (do závěrečné práce není třeba uvádět příjmení, pouze pohlaví a věk dítěte)
- Anamnéza
- Rodinná anamnéza
- Rodiče: vzdělání, přibližný věk, stav, případné problémy
- Sourozenci : počet, pohlaví, věk, případné problémy
- Další důležité údaje podle okolností
- Osobní anamnéza dítěte
- Průběh těhotenství a porodu
- Průběh vývoje – psychomotorický vývoj, řeč, případné úrazy či nemoci
- Školní vývoj – MŠ, nástup do školy (zralost – odklad)
- Adaptace ve školních zařízeních, prospěch, případné problémy
- Rodinná anamnéza
- Problémy dítěte
- Popis současných obtíží, jejich počátek a vývoj
- Diagnostické údaje
- vyšetření v poradně
- vlastní pozorování či orientační vyšetření
- relevantní data ze školy (z dokumentace, příp. od kolegů) a od rodičů
- Analýza případu
- předpokládané či doložené příčiny problémů
- souvislosti mezi zjištěnými daty, interpretace dat, opíráme se o znalosti psychologie, speciální pedagogiky…
- Návrh intervence
- Popis již provedených intervencí ve škole, v poradně apod.
- Návrh možných řešení situace (u dítěte, v rodině, ve škole apod.)
