Náročné běhací

  • ANO – NE

Druh: na pochodu

Místo: v přírodě

Délka: po celou výpravu

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: 7 kartiček na hráče

Na začátku výpravy rozdáme každému dítěti 7 kartiček, životů. Potom všem sdělíme, že po celou výpravu nesmí říci slovo ano či ne. Pokud tak učiní, odevzdají jednu kartičku tomu, kdo na jejich prohřešek první upozornil (popřípadě vedoucímu). Ten, kdo má na konci výpravy nejvíce kartiček, zvítězil. Hru lze obměnit tak, že zakážeme slova kde, kdy, proč a jak nebo jméno některého z vedoucích.

  • BARVY AUT

Druh: na pochodu

Místo: na silnici

Délka: libovolná

Hráči: jednotlivci

Pomůcky:

Až půjdete na méně rušné silnici a v protisměru nebude vidět žádné auto, hádejte, jakou barvu bude mít vůz, který se proti vám vynoří jako první. Kdo uhodne, dostane bod.

  • BOJ O MEDVĚDA

Druh: na pochodu

Místo: všude

Délka: dlouhodobá

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: různobarevné papírky, razítko

Vedoucí nastříhal z různobarevných papírků proužky 7×2 cm. Na třetinu z celkového počtu natiskne 3 medvědy, na druhou třetinu dva a na poslední jen jednoho. Těchto papírků pak využije k okamžitému a hmatatelnému odměňování hráčů za malé soutěže (lepší než fiktivní body). Aby závodnická horečka neopadla po obsazení prvních třech míst, zavedeme dodatečné pravidlo. Kdo bude poslední, musí vedoucímu vrátit jeden lístek, který získal v některém z předchozích závodů.

  • BONBÓNOVÉ HLEDÁNÍ

Druh: na pochodu

Místo: jakákoli cesta

Délka: libovolná

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: 1 balíček bonbónů na 3 km

Vedoucí družiny jde napřed a cestu značí obvyklými pochodovými značkami. Až ujde 100 až 200 m, nechá na cestě značku “Dopis ukryt tímto směrem”. Počet kamínků či větviček říká, kolik je k dopisu asi kroků. Značce však něco chybí, směrová šipka. Družina jde po cestě pět minut za vedoucím, drží se po hromadě a hledá dopisy (bonbóny). Dokud není bonbón objeven, nikdo nesmí jít dál.

  • BOUŘKA

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: 1 min

Hráči: jednotlivci

Pomůcky:

Vedoucí se znenadání zastaví a zvolá: “Bouřka na deset!” To je signál pro hráče, aby se do deseti vteřin schovali tak, aby nebyli vidět z cesty. Vedoucí se zatím nikam nedívá a nahlas počítá do deseti. Potom začne pozorně, jen očima, zkoumat terén. Koho z místa uvidí, získá jeden trestný bod. Potom se pokračuje v pochodu. V průběhu pochodu může ohlásit bouřku (nejméně na 6) každý.

  • HLEDÁNÍ KOLÍKŮ

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: max. 30 min

Hráči: družinky 8-13

Pomůcky: 20 dřevěných kolíků

Na vyznačený úsek cesty zapícháme kolíky rozlišené dle družin. Družinky jdou a hledají. První, kdo najde všechny kolíky, vítězí.

  • HLEDÁNÍ PÍSMEN

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: delší

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: lístečky, zápisníky, tužky

Připravte si řadu malých lístečků a napište na ně různá slova. Na každém lístečku bude vždy jedno písmeno. Při vycházce v terénu jděte před hráči v takovém odstupu, aby vás neviděli, a lístečky s písmeny klaďte na cestě a v její blízkosti.. Každé písmeno by mělo být vidět, aniž by na ně museli hráči sáhnout či odbočit z cesty. Písmena klaďte přesně tak, jak jsou ve slovech za sebou (poznamenejte si na rub kartiček jejich pořadové číslo). Hráči vyjdou několik minut za vedoucím. Každý má zápisník a poznamenává si jednotlivá písmena, která po cestě spatřil. Dělá to nenápadně, aby neupozornil na polohu písmene soupeře. Kdo vyluští z objevených písmen nejvíce slov, vítězí.

  • HLEDÁNÍ PŘI ZPÁTEČNÍ CESTĚ

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: při zpáteční cestě

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: asi 50 očíslovaných papírků

Vedoucí schovává cestou papírové kartičky. Pro jejich úkryty vybírá významnější místa. Jeden lístek dá za dopravní značku, druhý odloží na můstku, třetí vsune do duté trubky. Hráči vedoucího sledují a snaží se zapamatovat si místa, kde jsou lístky schovány. Navečer, když se družstvo vrací z výletu, hráči soutěží, kdo najde více lístků. Nikdo se nesmí vzdálit od vedoucího víc než na 20 m.

  • HRA NA KOPCI

Druh: na pochodu

Místo: na kopci

Délka: do 15 min

Hráči: jednotlivci

Pomůcky:

Zastavte se na kopci s dobrým rozhledem. Dejte dětem prohlédnout krajinu, ať se dobře orientují v mapě. Potom je odveďte tam, odkud již není rozhled a dejte jim z paměti popsat pozorovanou krajinu. Ptejte se na polohu lesíků a vesnic, nápadných bodů, křížků, kostelů a komínů.

  • KDO MĚ NAJDE ?

Druh: na pochodu

Místo: lesní cesta

Délka: do 10 min

Hráči: jednotlivci

Pomůcky:

Vedoucí občas odbočí z cesty do houští, přikrčí se za balvan a pískne. To je signál pro hráče, aby se rozeběhli z cesty do lesa a vedoucího hledali. Kdo se jej dotkne první, vyhrál.

  • NA BRTNÍKY

Druh: na pochodu

Místo: ve vysokém lese

Délka: 5 min.

Hráči: dohromady

Pomůcky:

Na pokyn si každé dítě musí najít strom. Za 15 vteřin (na další pokyn) se všichni musí svého stromu chytit a to tak, aby se nedrželi ani jedné větvičky (ani nohama) a nedotýkali se země. Kdo vydrží takhle na stromě nejdéle, vyhrává.

  • ODHAD JÍZDY

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli po jízdě

Délka: krátká

Hráči: jednotlivci

Pomůcky:

Organizátor hry se zeptá: “Kolik kilometrů jsme ujeli z autobusového nádraží?” Každý řekne svůj odhad a organizátor oznámí všem skutečný počet ujetých kilometrů. Musí se ovšem předtím podívat do mapy nebo řidiči na tachometr, aby zjistil přesnou odpověď. Během další jízdy vyžaduje nové odhady.

  • ODHADY PO CESTĚ

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: libovolná

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: papír, tužka

Každému hráči dejte list papíru. Během dlouhého pochodu fádní krajinou se občas zastavte a položte všem otázku: “Kolik kroků je odtud k mostu ?” Každý napíše na papír svůj odhad. Kdo se skutečné vzdálenosti přiblížil nejvíce, získá 3 body, druhý 2 body a třetí 1 bod. Potom jdeme dál a za krátko položíme další otázku.

  • PAMATOVÁNÍ ČÍSEL

Druh: na pochodu

Místo: cesta

Délka: 1 hodina

Hráči: skupinky

Pomůcky: papírky

Sestaví se krátká zpráva a rozhází se po cestě papírky, na kterém je pořadí písmenka a písmenko. Úkolem více družstev je vyluštit tuto zprávu. Ale tužku a papír smí používat pouze na malém vymezeném území, odkud se už musí vydávat dále spoléhajíce pouze na svou paměť. Je dobré dohodnout např. tajné signály, aby mohlo více lidí utvořit řetěz. Pozor na to, aby to nebylo moc dlouhé, protože pak to všechny přestane za chvíli bavit.

  • PRCHAJÍCÍ PROTIVNÍK

Druh: na pochodu

Místo: cesta lemovaná stromy a keři

Délka: libovolná

Hráči: dvě družinky 12-15

Pomůcky:

Jedna družinka prchá a ta druhá ji sleduje tak, aby nebyla spatřena. Když členové první družinky uvidí někoho ze svých pronásledovatelů, stávají se pronásledovatelé jejich zajatci. Podaří-li se přední družině svést druhou ze stopy nebo zajmou nadpoloviční většinu jejích členů, vyhrála.

  • PŘEPADENÍ POUTNÍCI

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: 5 min

Hráči: dvě skupiny

Pomůcky: papírové pásky na rukáv

Hráči mají na rukávech krepové pásky, životy. Jedna polovina družiny jde napřed a schová se na vhodném místě. Ve vhodnou chvíli pak přepadne druhou polovinu. V boji si strhávají pásky z rukávů. Vyhrávají ti, kdo mají po 3-4 minutách ještě pásku.

  • PŘEPADY

Druh: na pochodu

Místo: lesní cesta

Délka: do 15 min

Hráči: dvě skupiny

Pomůcky: hadrové koule

Družstvo A vyjde po cestě napřed a na příhodném místě se schová do zálohy. Když k jejich úkrytu dorazí ve velké skupině družstvo B, spustí na ně družstvo A palbu hadrovými koulemi. Přepadení střelbu sice opětují, ale dají se na útěk. Nesmějí se otáčet, odbočit z cesty ani se vracet, prchají jen dopředu. Kdo je zasažen koulí, zůstává stát na místě. Družstvo A může svůj úkryt opustit, ale prchající nepronásleduje. Nakonec spočítají družstva raněné seberou munici a své úlohy si vymění. Vítězí skupina, která měla při útěku menší ztráty.

  • SBÍRÁNÍ ČÍSEL

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: delší

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: papírové čtverečky

Připravte 50 čtverečků velkých 2×2 cm a na každý napište jedno číslo. Celkem budete mít 5 sad s čísly 1-10. Tyto čtverečky začněte při pochodu cestou odkládat a odhazovat a všichni hráči je budou sbírat, každý na vlastní pěst. Vedoucí ovšem odkládá papírky nenápadně, když se zrovna nikdo nedívá, dává je na těžko přístupná místa, nebo je slibuje jako odměnu za splnění nějakého úkolu. Záleží jen na zákeřnosti vedoucího. A protože zvítězí ten, kdo bude mít nejvíc čtverečků s čísly jdoucími za sebou, rozvine se na závěr čilá výměna lístků.

  • SCHOVÁVANÁ PO CESTĚ

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: 10-30 min

Hráči: jednotlivci 6-12

Pomůcky:

Hráči se skryjí po obou stranách cesty. Ten poslední je jde hledat. Jakmile někoho najde, hledají spolu. Poslední nalezený vyhrává. Lze též rozdělit oddíl na dvě poloviny. Jedna jde napřed a schová se, druhá ji hledá a potom se vymění.

  • SKRÝVANÁ

Druh: na pochodu

Místo: lesní cesta

Délka: 60 min

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: čísla

Hráči postupují lesní cestou za vedoucím a mají na sobě čísla. Vedoucí zapíská. Hráči se snaží ukrýt v prostoru 30 m okolo vedoucího. Vedoucí počítá do 10-ti a potom dvakrát zapíská. Po tomto signálu hráči musí zůstat tam, kde je hvizd zastihl. Vedoucí zůstává na místě a z něho pozoruje. Jakmile uvidí číslo, ukáže ho (má čísla na papíře připravená) a majitel tohoto čísla musí opustit úkryt. Po třech minutách zapíská třikrát a tím oznámí konec hry. Hráči pak postupují cestou dále a hra se opakuje.

  • SUDÁ – LICHÁ

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: libovolná

Hráči: hromadně 9-11

Pomůcky: 10 kamínků

Každý má v kapse deset kamínků. Za pochodu někdo sáhne do kapsy, nabere několik kamínků, zavřenou dlaň předloží někomu před nos, zeptá se: “Sudá nebo lichá ?” a on odpoví. Pak se ruka otevře a kamínky spočítají. Uhodl-li dotyčný počet, dostane ony kamínky. Neuhodl-li, dá zahajovateli odpovídající počet svých kamínků. Kdo má na konci nejvíce kamínků, vítězí.

  • TAJNÝ KLÍČ

Druh: na pochodu

Místo: příroda

Délka: libovolná

Hráči: hromadně 12-14

Pomůcky:

Vedoucí vyznačí cestu neznámou soustavou značek (šipka doleva znamená “jdi rovně”,…) a to bez klamavých cest. Družinka se snaží na dotyčný systém přijít.

  • TOPOGRAFOVÉ

Druh: na pochodu

Místo: na silnici

Délka: libovolná

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: tužky, papíry, mapa

Každý dostane tužku, papír a úkol. Musí zakreslit na papír všechny význačné body kolem cesty v úseku pěti kilometrů (až do vesnice). Smí použít jen topografické značky. Poslední by měl jít vedoucí s mapou, který bude porovnávat, zda se příliš neliší od skutečnosti. Ve vesnici srovnáme nákresy s mapou. Každý dostane bod za správně zakreslenou značku. Špatně zakreslené či vynechané se nehodnotí.

  • ÚNOS VEDOUCÍHO

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: 15-30 min

Hráči: jednotlivci, družinky 9-13

Pomůcky:

Vedoucí se pojednou ztratí. Hráči se rozprchnou jej hledat, než dojde na určené místo, což se dozví z dopisu zanechaného na místě “únosu”. Ten, kdo jej najde nejdříve, dostane potvrzení a pak se snaží zmást cestu ostatním.

  • UPRCHLÍK

Druh: na pochodu

Místo: příroda

Délka: libovolná

Hráči: družinka a jeden 11-14

Pomůcky: značkovací hůl

Družina honí uprchlíka, který za sebou pořád zanechává stopu značkovací hole. Může používat lsti, schovat se, nesmí však přerušit onu stopu. Vyhrává ten, kdo ho najde nejdřív.

  • VANDALOVÉ

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: 30 min

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: papírové kartičky

Hráči postupují terénem ve velké skupině. Vpředu kráčí vedoucí. Nikdo ho nesmí předejít. Poslední jde rozhodčí, za nímž nikdo nesmí zůstat pozadu. Mezi vedoucím a rozhodčím je nanejvýš 20 m. Během hry není dovoleno scházet z cesty. Každý má u sebe barevný kartónek se svým podpisem. Barevný kartónek představuje smetí, které mají vandalové (děti) nenápadně odhodit. Každý vandal je však také strážcem a pozoruje všechny okolní hráče. Smetí je třeba se zbavit ve lhůtě stanovené na začátku hry. Kdo spatří někoho, jak odhazuje smetí, má právo je zvednout. Za půl hodiny se oddíl zastaví. Kdo odhodil nepozorovaně smetí získává 10 bodů, za každé cizí smetí je 5 bodů. Kdo se svého smetí nezbavil, ztrácí 10 bodů.

  • VLČÍ SMEČKA

Druh: na pochodu

Místo: cesta lemovaná stromy a keři

Délka: libovolná

Hráči: dohromady 8-14

Pomůcky:

Vedoucí (lovec) jde klidně lesem a děti alias vlčí smečka jej tajně pronásledují. Lovec se často otáčí a když někoho uvidí, zvolá jeho jméno a úkryt a dotyčný vypadá ze hry.

  • VŠÍMEJ SI DOBŘE

Druh: na pochodu

Místo: členitá krajina, vesnice

Délka: libovolná

Hráči: hromadně 9-13

Pomůcky:

Během cesty poznávat květiny, zvířata (nebo jen hledat výskyt kostela, sloupu elektrického vedení apod.) Kdo první spatří, získává bod. Popřípadě se občas zastavíme a dáváme hráčům zvídavé otázky. (Jak se jmenovala vesnice, kterou jsme právě prošli?)

  • VŮDCE SLEPCŮ

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: libovolná

Hráči: skupiny >10

Pomůcky: šátky na oči

Všem členům družstva se zavážou oči. Vidí pouze jeden. Ten musí ostatní provést určitou tratí (přes rybník, les, …) tím, že píská na píšťalku nebo vyluzuje jiné zvuky. Vítězí nejrychlejší družstvo.

  • ZAJIŠTĚNÝ PŘESUN

Druh: na pochodu

Místo: terén

Délka: 50 min

Hráči: dvě skupiny

Pomůcky:

Hra je vhodná pro zpestření delšího pochodu nebo přesunu. Hráči se rozdělí do dvou skupin, které postupují rovnoběžně určeným směrem podél silnice, cesty, potoka apod. Vzdálenost mezi družstvy je 100 až 200 m. Každé družstvo má svůj průzkum, zadní zabezpečení a boční hlídku. Každá skupina se snaží co nejlépe pozorovat druhou skupinu. Vítězem se stává skupina, která podá nejpřesnější hlášení o směru pochodu, počtu, hlídkách a vedoucích nepřátelského družstva. Hlášení může být doplněno situačním náčrtem. Před zahájením přesunu družstva se mohou hráči dohodnout na plnění určitých úkolů tak, aby o tom hráči druhého družstva nevěděli. Snaží se zmást nepřítele a znemožnit předání přesného hlášení.

  • ZMIZÍK, BOMBA, A SPOL.

Druh: na pochodu

Místo: relativně suchá cesta

Délka: libovolná

Hráči: dohromady 9-13

Pomůcky:

Jedna osoba (nazvěme ji vyvolavatel) náhle něco zavolá a ostatní pak na to reagují příslušným činem. Osoba oprávněná k vyvolání může být různá, zpravidla to bývá kterýkoliv z vedoucích (a instruktorů) někdy však i kdokoliv z oddílu. Pak je ovšem vhodné omezit počet zvolání jedné osoby (zpravidla na dvě). Hry se liší od sebe tím, co se vyvolává, v našem oddíle se v poslední době hrají všechny hry zároveň, může se zavolat cokoliv a na hráčích je uvědomit si, jak na daný povel reagovat. Volá se číslo, zmizík + číslo, lev + číslo, (v podstatě libovolná šelma + číslo) Na tento povel se vyvolavatel zastaví, zavře oči a začne počítat do vyvolaného čísla, číslo musí být nejméně 3, (zřídka se používá více než 10, většinou se volá 5 nebo 6). Ostatní hráči se rozběhnou a snaží se ukrýt tak, aby je vyvolavatel neviděl. Po napočítání vyvolavatel otevře oči, aniž by se hnul z místa (může se však naklánět a podobně) snaží se zahlédnout co největší počet hráčů. Koho vidí, toho musí značit jménem a přibližně místem. Jeli tam daná osoba , ukáže se, a v tomto kole získává trestný bod (je sežrána lvem, … ). Až už nedokáže více osob nalézt, svolá ostatní a pokračuje se dále. bomba, písečná bouře, vichřice, … Na tento povel všichni (včetně vyvolavatele) zalehnou na místě, kde právě stojí a chrání se před pohromou, to dělají tak dlouho, dokud vyvolavatel usoudí, že se pohroma přehnala. potopa, tekuté písky kobra (a vůbec jakýkoliv jedovatý had) … Na tento povel se všichni (včetně vyvolavatele) snaží dostat na nějaké vyvýšené místo (strom, , pařez, kámen …) tak, aby se nohama nedotýkali země. Tam musí vydržet než vyvolavatel (popř. nějaký vedoucí) usoudí, že nebezpečí pominulo. Kdo to nedokáže získává trestný bod.

  • ZNAČKOVANÁ CESTA

Druh: na pochodu

Místo: v přírodě

Délka: 60 minut

Hráči: jednotlivci

Pomůcky: 100 papírových čtverečků 2×2 cm

Jeden z vedoucích jde neviděn před skupinou a odhazuje bílé lístečky (tím vlastně značí cestu). Klade je tak, aby byly těžko k naleznutí, ale přesto musí být vidět z cesty. Děti jdou s instruktorem po lístečcích a sbírají je. Kdo má na konci nejvíce lístečků, vítězí. Instruktor přitom působí jako rozhodčí, nikdo jej nesmí předběhnout.

  • HRA SE ŠATNOVÝMI LÍSTKY

Druh: na pochodu

Místo: lesní cesta

Délka: libovolná

Hráči: dohromady

Pomůcky: lístečky

Vedoucí jde při pochodu po lesní cestě vpředu před oddílem a to tak, aby ho hráči neviděli. Cestou schovává v těsné blízkosti u cesty šatnové lístky. Hráči pak lístky hledají a sbírají. Podle čísel poznají, zda některý vynechali, ale nesmějí se pro něj již vracet. Vítězí ten, kdo jich nasbíral nejvíce.
Obměna: Každému hráči či skupince přidělíme jinou barvu lístečků.

  • INDIÁNSKÝ POCHOD

Druh: na pochodu

Místo: všude

Délka: 5 min

Hráči: dohromady

Pomůcky:

V rámci pochodu se musíme jak rozhýbat, tak i odpočívat. Proto si sundáme batohy a společně rychlejším tempem projdeme určitý úsek, po chvíli se rozběhneme a opět určitý úsek projdeme.

  • MIMIKRY II.

Druh: na pochodu

Místo: členitý terén

Délka: libovolná

Hráči: dohromady

Pomůcky:

Vedoucí se cestou znenadání zastaví a zavolá: “Deset!” Družina už ví, co to znamená. Každý se snaží (10 deseti vteřin schovat tak, aby nebyl z cesty vidět. Vedoucí se zatím dívá do oblak a zvolna počítá do deseti. Pak začne pozorně zkoumat terén. Hledá jen očima, své stanoviště neopouští. Koho uvidí a pozná, toho zavolá jménem. Odhaleni hráči dostávali trestný bod. Družina pak pokračuje v pochodu – po několika minutách se vedoucí ozve znovu. Tentokrát vykřikne: “patnáct!” Je to v terénu. kde je o úkryt nouze, proto mají hráči na hledání vhodné schovávačky delší dobu. Po pěti zastávkách vyhodnotíme, kdo má nejméně trestných bodů.

  • POZOROVAČKA

Druh: na pochodu

Místo: dlouhá cesta

Délka: dlouhá

Hráči: dohromady

Pomůcky: zápisníky, tužky

Při pěším přesunu sledují všichni pozorné okolí cesty. Zapisují si, co je zaujalo. Před ostatními však o tom nehovoří, aby své pocity neprozradili. Využijí například času při táboráku večer, kde si tyto zážitky sdělí. Můžete vytvořit i “pochodový film” – čtenou, recitovanou či hranou, ale vždy zábavnou reportáž z celého výletu.

  • STEZKA PAŠERÁKŮ

Druh: na pochodu

Místo: kdekoli

Délka: 30 – 45 min

Hráči: skupina a tři

Pomůcky: tři velké věci

Vedoucí pověří při zastávce na pochodu tři hráče úlohou pašeráků. Každý z nich dostane dva nápadnější předměty (oloupaný prut, polínko, hůl atd.). Potom se vydají na cestu. Zbytek oddílu je sleduje ze vzdálenosti 15-25 kroků a pozoruje každý jejich pohyb. Představují pohraničníky, kteří jsou na stopě podezřelým osobám. Pašeráci zpozorovali, že jsou stopováni a pozorováni a snaží se proto všechny své věci nenápadně odhodit – ne však dál než 5 m od cesty. Pašeráci se mohou při odhazování vzájemně krýt. Hrajeme 30-45 minut nebo dokud nedojdeme ke stanovenému místu. Pašeráci vítězí, když se jim podaří nepozorovaně odhodit alespoň polovinu předmětů.

  • STOPOVAČKA

Druh: na pochodu

Místo: dlouhá, jednotvárná cesta

Délka: dlouhá

Hráči: skupiny

Pomůcky: papíry, tužka

Jeden z vedoucích jde několik minut před skupinou. Cestou zanechává pochodové značky, dopisy s úkoly a jiné stopy. Úkolem celé skupiny je podle těchto značek postupovat a dostat se tak do místa, kde na ně vedoucí bude čekat. Nezapomeneme, že s dětmi musí jít druhý vedoucí. Můžeme se též rozdělit na dvě skupiny, jedna jde vpředu, druhá vzadu.

  • UPRCHLÍK II.

Druh: na pochodu

Místo: cesta

Délka: libovolná

Hráči: dva a zbytek

Pomůcky: stopovací želízka

Dva hráči vyběhnou s desetiminutovým předstihem před oddílem a matou stopu. Mohou se ve svých šlépějích vracet, jít pozpátku, kruhem, křižovat, rozdělit se a zase se k sobě vrátit, užívají všemožné lsti, aby lovce zdržovali nebo dokonce setřásli. Zdaří-li se jim po určenou dobu (30-60 minut) unikat, vyhrávají.

  • DOSTAVNÍK

Potřeby – lidi: 0

Potřeby – věci: koule (asi 1-2 krát více než hráčů), dostavník (= kolečka či něco jiného)

Hráči: 10-30

Doba: 1 hra 5-10 min., hrát tak 4 krát

Jak: družstva (2)

Hrají proti sobě 2 družstva: indiáni a pošťáci. Úkolem pošťáků je projet s dostavníkem (ideální dostavník jsou kolečka nebo dvoukolák) určenou trať. Úkol indiánů je zabránit jim v tom. Na počátku hry se pošťáci připraví na startovní místo a indiáni se rozmístí v terénu (doporučuje se někde blízko trati). Kdo je trefen koulí, je mrtev a odchází na určené místo. Pokud se indiáni zmocní dostavníku, mohou ho odvléct někam pryč. Pokud se nepodaří pošťákům dovést dostavník do určitého časového limitu, prohráli. Družstva si střídají role. Při této hře se většinou ztratí tak 50% papírových koulí. Hmm. Osud.

  • BOJ O VYSÍLAČE

Potřeby – lidi: 1 šéf hry

Potřeby – věci: asi 6 vysílaček, sirky, koule

Hráči: 20-30

Doba: 30-60 min.

Jak: družstva (asi 4)

Příprava: do území umístíme 5 vysílačů. Vysílač má 3 části: strom (ten nestavíme, ale využijeme přírody) papírovou ceduli se jménem vysílače a vysílacím kanálem a vysílačka. Je nutné, aby každý vysílač měl přidělený jiný kanál. Hráče rozdělíme do 4 družstev (lze změnit, ale je důležité, aby počet družstev a vysílačů nebyl shodný). Každý hráč dostane na počátku 3 sirky (životy) a každé družstvo přidělený počet koulí.
Hra: soubojový systém zřejmý – kdo je zasažen, přichází o život a musí zlomit sirku, kdo již nemá sirky, zvedne ruku a jde si za šéfem hry pro nový život (dostane již jen jeden). Přibližně každých 5 min. šéf hry obvolá postupně všechny vysílače a připíše vždy družstvu, které se mu z daného vysílače ozve bod. Vítězí družstvo s největším počtem bodů. Lze hrát i bez vysílaček. Pak je potřeba jeden rozhodčí navíc, který každých 5 min obejde všechny stanoviště a zjistí, kdo je zrovna kontroluje.
Pozn. počty družstev a vysílačů můžou být samozřejmě i jiné, ale je důležité, aby byl počet vysílačů jiný než počet družstev (to dodává hře dynamičnost).

  • MĚSTSKÉ GANGY

Potřeby – lidi: 1 rozhodčí (není nutný, ale vhodný)

Potřeby – věci: koule, vlajky (ufa či šátky)

Hráči: 15-30

Doba: 1 hra 5-10 min.,hrát tak 5 krát

Jak: družstva (3-5)

Doporučuje se hrát v ne příliš přehledném území s hodně úkryty a strategickými body (např. stanový tábor). Ideální (dle mého názoru) je počet družstev 4. Každé družstvo má svoji vlajku umístěnou na určeném místě. Hraje se po předem určenou dobu a vítězí družstvo, které má po uplynutí této doby nejvíce vlajek. Pravidla boje jsou jednoduchá: kdo je zasažen, je mrtev, položí všechny koule, které má na místo a odchází na určené místo. Vlajka se krade tak, že se vezme a odnese k vlastní vlajce. Je nepřípustné, aby někdo utíkal s vlajkou někam “pryč”. Při větším (než 2) počtu družstev většinou vznikají nepříliš stálé koalice, což činí hru zajímavější.

  • INDICIE

Potřeby – lidi: 0 (resp. asi 8)

Potřeby – věci: indicie, poklad(y)

Hráči: 10-30

Doba: 15-90 min.

Jak: družstva (aspoň 3)

Zvolíme v terénu vhodné místo a zakopeme poklad. Toto místo následovně popíšeme pomocí indicií (např. “Je 2 metry od lípy.”, “Je vidět od pumpy”,atd. – vhodné je mít alespoň 6 indicií) a tyto indicie rozmístíme do terénu. Děti hledají nejdříve indicie a poté podle nich poklad.
Nadstavba 1: Zakopeme více pokladů a indicie patřící k jednomu pokladu označíme jednou barvou, případně značkou.
Nadstavba 2: Indicie neumísťujeme do terénu, ale družstva je získávají za plnění určitých úkolů (pak je potřeba dostatek lidí, u kterých ty úkoly budou plnit).

  • VAŘENÍ JÍDLA

Potřeby – lidi: aspoň 7

Potřeby – věci: spousta nejrůznějších potravin, zápalky, ešusy, rýč

Hráči: 20-40

Doba: 180-240 min.

Jak: družstva (po cca 3 lidech)

Každý vedoucí dostane přidělenou určitou potravinu a vymyslí si nějaký úkol. Děti se rozdělí do družstev a v první fázi hry běhají mezi vedoucí, plní úkoly a dostávají potraviny. Když mají dostatek potravin, vyrazí na louku, vykopou si ohniště a začnou klohnit (k získání potravin mohou využít i přírodní zdroje, takže by mělo vzniknout chutné jídlo “co les dal”). Hodnotí se kvalita, originalita, počet chodů, estetický vzhled ….
Pozn. Toto je velice zajímavá, ale i poučná hra. Děti si v rámci hry vyzkouší rozdělání ohně a vaření na ohni. Mnohdy dokáží svým kuchařským uměním překvapit. To ovšem ještě neznamená, že porota nebude mít odvařené chuťové buňky.

  • BAREVNÁ KŘÍŽOVKA

Potřeby – lidi: aspoň 4

Potřeby – věci: papír, tužka, pastelky

Hráči: 5 a víc

Doba: 30 min. a víc

Jak: Družstva

Nejdříve si připravíme nějaký koncový úkol, jehož znění vepíšeme do mřížky (můžeme použít nějakou jednoduchou šifru, jako třeba šnek) a políčka mřížky obarvíme barvičkami. Ke každému vedoucímu patří jeden úkol a jedna barva. Za jedno splnění úkolu jim prozradí jedno písmenko, které leží na políčku s jeho barvou (aby to bylo těžší, tak jim na začátku neřekneme kdo má jakou barvu). Takhle družstva postupně běhají mezi vedoucími, plní úkoly a sbírají písmenka až dostanou celý text. Kdo první splní koncový úkol vyhrál.

  • PLYŠOVÍ MEDVÍDCI

Potřeby – lidi: 5 pašeráků, 3 policajti, 1 šéf hry

Potřeby – věci: lístečky, peníze

Hráči: 20-30

Doba: 60-90 min.

Jak: družstva (po 3 lidech)

Legenda: Bylo nebylo, v jednom království byla mocná firma Mattel a ta vyráběla odporné plastikové panenky Barbie. A protože v tomto království byla zkorumpovaná byrokratická vláda, firma podplatila vládu a ta vydala zákon zakazující prodej plyšových hraček (zvláště pak medvídků), aby se lépe prodávaly plastické panenky. Protože však plyšoví medvídci jsou nezbytnou součástí trhu, vznikl obratem černý trh s plyšovými medvídky a Vaším úkolem je právě vydělávat na obchodování s plyšovými medvídky.
Příprava: Potřebujeme spoustu lístečků. Na každém lístečku je právě jedna z následujících šesti součástí plyšového medvídka: hlava, oči, uši, tělo, nohy, ruce. Každý lísteček navíc obarvíme nějakou barvou. Dále potřebujeme nějaké platidlo. Doporučuji vytisknou nějaké papírové peníze, používat normální není příliš vhodné.
Pravidla: Hraje se po trojčlenných družstvech. Na počátku dostane každé družstvo určitý základní kapitál. Poté vyrazí do území, ve kterém se pohybují pašeráci a policajti (pozn. policie je samozřejmě taky zkorumpovaná a podplacená, takže policajti si pašeráků příliš nevšímají, ale ti se od nich radši drží dál). Družstvo se vydá za pašeráky a od nich kupuje za peníze jednotlivé součásti medvídků. Družstva samozřejmě mohou obchodovat a vyměňovat mezi sebou. Pokud se podaří družstvu poskládat celého medvídka, může ho u šéfa hry prodat. Výkupní cena však není jednotná, záleží na barvách. Mnohobarevný medvídek je nejlevnější, dvoubarevný je dražší, dále jsou jednobarevní medvídci, přičemž různé barvy mohou být ohodnoceny různými cenami. Nejdražší je albín – celý bílý, jen oči červené. Ceny jsou pohyblivé. Během obchodování se družstvo může rozdělit, během prodeje však musí být všichni pohromadě. Ceny jsou samozřejmě udělány tak, aby družstva vydělávala. To znamená, že pokud pašeráci prodávají části za 2-3 penízkyvvykupujeme za 18 a více. Pak je tu samozřejmě ta zlá policie. Když někoho chytne, sebere mu všechny části, které má u sebe. Policie je samozřejmě podplatitelná, takže hráč se může s policajtem domluvit, že mu místo částí dá nějaké penízky. Policajti nesmí příliš blízko k výkupně. Vyhrává samozřejmě družstvo, které má na konci nejvíce peněz. Zbylé součásti, které hráčům na konci zbudou, vykoupíme za jednotnou cenu.
Tip dne: Peníze po hře nevybíráme, ale necháme je hráčům a uděláme dražbu. Dražíme cukrovinky a podobně.
Pozn.: Na této hře je nejlepší, jak děti běhají po lese a křičí: “Nemáte někdo zelený uši?” “Ne, ale mám červený nohy.” apod.

  • PLYŠOVÍ MEDVÍCI – VOODOO

Potřeby – lidi: 1 obchod, 4 darebáci

Potřeby – věci: lístečky

Hráči: 20-30

Doba: 30-60 min.

Jak: družstva (min 3 po 6 lidech)

Pozn. na úvod: tato hra samozřejmě vzniká proto, že máme nastříhané části medvídků z minulé hry a chceme je
nějak využít, tj. i příběh je nezávazným pokračováním předchozího.

Legenda: Uplynula jistá doba a zkorumpovaná vláda byla svrhnuta, takže z plyšovými medvídky se může opět volně obchodovat. Firma Mattel se však nevzdává svých ambicí a nyní podniká teroristické akce vůči všemu co má něco společného s plyšovými medvídky. A tak se jednoho deštivého dne stalo, že letadlo, které převáželo zásilku plyšových medvídků z Evropy do Austrálie, se stalo terčem takového útoku. Letadlo vybuchlo a medvídci byli roztrháni a rozletěli se všude po krajině. Náhodou se tak stalo zrovna nad Afrikou nad územím křováků, kteří hojně provozují voodoo. Jak jistě víte, v současnosti již voskové figurky nejsou při voodoo jaksi in, v současnosti jsou moderní medvídci. Každé družstvo tedy představuje jeden klan křováků a vydělává si sbíráním a prodejem medvídků.
Hra: Základ hry je následující: hráči běhají po území a hledají části medvídků a nosí je na tržiště (každý hráč smí mít u sebe max. 1 část, výjimka viz. níže). Na tržišti má každá družina trezor, kam si části schovává a když má celého medvídka může ho prodat v obchodě (samozřejmě cenově rozlišíme jednobarevné, dvoubarevné a vícebarevné medvídky a vypíšeme nějaký speciální model (albín, vosa – 3 části žluté, 3 černé)). Peníze zapisujeme družstvům v obchodě na účet. V obchodě se pak prodávají kameny a voodoo souprava (viz. níže). Hráči jednoho družstva si rozdělí následující role:
* šaman – síla 1 , může nosit více částí než jednu, neplatí na něj voodoo
* vrhač – síla 2, může vrhat kameny (papírové koule), pokud se trefí automaticky vyhrává
* stopař – síla 3
* bojovník – síla 4
* náčelník – síla 5
* voodoo bába – síla 0, pokud si pořídí voodoo potřeby, pak má sílu 6
Soubojový systém je zřejmý – když se dva plácnou, vyhrává ten s větší sílou a obere prohraného o to co má u sebe.
Potvory: Agent firmy Mattel – koho chytne, tomu sebere jeho části medvídků, Kamenožrout – obírá vrhače o jejich kameny, Černokněžník – obírá voodoo báby o jejich voodoo potřeby, Moucha Tse-Tse – štípe (koho štípne, ten musí splnit její úkol, aby se vyléčil, úkoly dle nálady). Na konec se vyhlašuje anarchie – neplatí žádná pravidla a prostě se jenom sbírá. Vyhrává družstvo, které má na konci nejvíce peněz (jak překvapivé).

  • ZLATÁ HOREČKA

Potřeby – lidi: 1 šéf hry , 3-5 policajtů, 1 Jessy James

Potřeby – věci: zlaté kamínky, papíry + tužky, váhy, koule (detailně viz. níže) + spousta času

Hráči: 20-30

Doba: 60-120 min.

Jak: Malá družstva příp. jednotlivci

Příprava: Nejdříve musíme opatřit zlaté valouny, nejjednodušší jsou žluté papírky, ale to není příliš efektní. Lepší jsou normální kamínky obarvené zlacenkou (cca 30 Kč na dostatek kamenů, po obarvení budete mít doslova zlaté české ručičky). Na vhodném místě vybudujeme (to znamená položíme sem váhy a papíry) banku. V okolí (do 400 m) banky vytyčíme provázky zlatonosná území a umístíme do nich valounky. Dále zhotovíme mapu těchto území. Doporučuji též předtisknout licence (použití viz níže). Hráče rozdělíme do malých skupin, případně mohou hrát i jednotlivci. Každou skupinu vybavíme koulemi.
Vlastní hra: Hráči mohou postupovat buď legálně či nelegálně. Legální přístup je následující: Družstvo si zakoupí licenci na určité území a čas, odebere se k danému území a zde může po onen čas hledat zlato. S najitým zlatem se vrací zpět do banky a zde ho prodávají dle váhy (Doporučené pravidlo: Nikdo nesmí mít u sebe více než tři valounky). Nelegální přístup: Hráči vstupují do vymezených území bez licence, případně okrádají ostatní zlatokopy (okrádá se tak, že někoho trefím koulí, on musí zůstat stát a odevzdat všechno své zlato). Pokud však policista uvidí někoho, jak provozuje nelegální činost, odmění jej pokutou. Ideální je, když mají policisté vysílačky a hlásí pokuty rovnou šéfovi hry, který je zapisuje k výdělkům. Jessy James běhá po území a okrádá zlatokopy. Jessyho samozřejmě okrást nelze. Doporučuje se recyklovat valounky (to znamená, že to co vykoupíme opět po někom pošleme rozmístit do pole). Posledních 5 minut hry se vyhlašuje anarchie a policie odchází do penze.

  • POKLAD KRÁLE AŠÓKY

Potřeby – lidi: 1 šéf hry, 2-3 potvory (nepovinné)

Potřeby – věci: šifry na papírcích

Hráči: 15-30

Doba: 60-120 min.

Jak: družstva či jednotlivci
Legenda: Kdysi kdesi byl mocný válečník Ašóka a ten dobil velká území. Když ho to přestalo bavit (to dobývání) usadil se, stal se panovníkem a vytvořil moudré zákony. Aby si všichni zákony dobře pamatovali, nechal je vytesat do kamene (resp. napsat na papírky) a rozmístit po svém území . Teď na to přišla muzea a najali si Vás, abyste pro ně zjistili co je na těch deskách napsáno. Ale pozor král Ašóka byl filuta a ty zákony zapsal nějak fikaně (asi aby to ti poddaní neměli při čtení moc jednoduchý).
Příprava: Na papírové cedulky napíšeme vybraná moudra ve vhodných šifrách (přiměřeně schopnostem hráčů). Cedulky poté rozmístíme po území.
Pravidla: Hraje se po malých družstvech či po jednotlivcích (v případě schopnějších jedinců). Úkolem hráčů je jednak nalézt a zapsat texty na deskách a pak je rozluštit, přičemž je důležité, kdo to zvládne první. Za přinesení zapsaného textu je 1000 za vyluštění je další 1000. Kdo však daný nápis přinese, resp. rozluští první dostává navíc prémii 3000, tj. celkem 4000 (maximálně lze tedy získat za jednu desku 8000). Při odevzdávání textu či rozluštěné šifry šéfovi hry musí být celé družstvo pohromadě, jinak se může pohybovat rozděleně. Situaci hráčům komplikují domorodci, kteří jim vždycky, když je chytnou seberou veškerý popsaný papír. Vítězí samozřejmě družstvo, které má na konci nejvíce bodů.

  • POKLADY – BÁSNIČKY

Potřeby – lidi: 1 šéf hry + 2-3 potvory

Potřeby – věci: lístečky, cedulky s poklady (viz. níže)

Hráči: 15-30

Doba: 30-60 min.

Jak: Jednotlivci

Příprava: Vyrobíme asi 20 pokladů – poklad je papírová cedulka. Z jedné strany má napsáno jaká je jeho cena a co je potřeba k jeho vytažení (viz níže). Z druhé strany je vlastní poklad – krátká básnička . Cedulky umístíme do herního území básničkami dolů. Dále vyrobíme lístečky – těch bude tolik kolik hráčů a každá má na sobě jedno z následujících slov: baterka, lano ,nůž, batoh (rozvrstvení pravidelné, lze změnit). Na počátku hry si každý hráč vylosuje jeden lísteček a od této chvíle představuje danou věc.
Vlastní hra: K vytažení každého pokladu jsou potřeba nějaké věci (viz. cedulka), např. 2 nože a 1 baterka. To znamená, že se u cedulky musí sejít daný počet lidí zastupujících dané věci. Když se sejdou mohou cedulku otočit, naučí se básničku nazpaměť a vydají se za šéfem hry. Poté co mu básničku sborově zarecitují, jim je každému připsán daný počet bodů (viz. cedulka). První skupinka, která daný poklad vytáhne dostane prémiové body navíc. Samozřejmě žádný hráč nesmí vytáhnout 1 poklad se dvěmi různými skupinami. Je důležité, aby zastoupení jednotlivých věcí na cedulkách bylo rovnoměrné, tj. aby všichni měli stejné šance. Úkol hráčům navíc komplikují potvory, každou nějak pojmenujeme (tygr, had, žížala…) a každá se projevuje jinak. Když potvora hráče plácne, musí hráč splnit úkol charakteristický pro tuto potvoru (udělat 10 dřepů, vyzout si botu, obskákat na 1 noze 3 stromy, apod.). Vítězí samozřejmě hráč, který má na konci nejvíce bodů. Konec je po předem neurčené době (dle vůle šéfa hry).
Tip dne: Je dobré udělat jeden poklad, na který je potřeba hodně lidí, který je za hodně bodů a který je hodně hlídán potvorami. Nedoporučuji pak ukončit hru těsně předtím než se naučí básničku zpaměti (z vlastní zkušenosti).

  • LATRÍNA

Potřeby – lidi: 7 průjmů, 1 zácpa,1 latringirl

Potřeby – věci: označený ešus, lístečky (WC, latrina + toal.papíry), cedulky pro průjmy 170

Hráči: 15-30

Doba: 30-45 min.

Jak: Jednotlivci

Ve vymezeném uzemí je skryta latrína (= ešus s cedulkou Latrína) s papírky označenými latrína či WC. Úkolem hráčů je najít latrínu a poté získat co nejvíce potvrzených lístečků – musí dojít na latrínu, vzít jeden lísteček, dojít za latringirl, která sedí někde na kraji území, nechat si lísteček potvrdit a mohou jít znova. Aby to nebylo tak jednoduché, pobíhají v území průjmy. Průjmů je asi sedm a mají svá jména (cedulky na zádech – např. řídký, nekonečný …). Každý hráč má na počátku 3 toaletní papíry (= životy). Pokud hráče chytne průjem, sebere mu 1 toaletní papír. Pokud někoho chytne průjem a on nemá toaletní papír, je vyřazen ze hry. Průjmy nesmí příliš blízko k latríně a k latringirl. Další postavou je zácpa – pokud hráč chytne zácpu, dostane 1 toaletní papír. Hraje se po určitou dobu (cca 30-45 min.).Vítězí ten, kdo má nejvíce potvrzených papírků. Pokud má více lidí stejný počet papírků, vyhrává ten z nich, který si zapamatoval více jmen průjmů. Doporučená cena pro vítěze je role pravého toaletního papíru.

  • PUDINK

Potřeby – lidi: pudink v 5 kotlících, lžičky

Hráči: 10 a více

Doba: 15-30 min.

Jak: Jednotlivci

Příprava: Uvaříme dostatečné množství pudinku (je vhodné do něj umístit nějaké bonusy, např. bonbónky… (zvláště v případě, že pudink není příliš dobrý)) a rozdělíme ho do 5 nádob a rozmístíme v území. Každý hráč si vezme lžičku. Úkolem hráčů je sníst co nejvíce pudinku. Pudink je dovoleno jíst pouze lžičkou! Úkol hráčům ztěžují 4 kuchaři, kteří si hlídají svoje pudinky. Pokud kuchař někoho chytne, sebere mu lžičku a řekne mu úkol, po splnění tohoto úkolu, mu lžičku vrátí. Po vhodné době vyhlašujeme anarchii – nechytá se a všichni (včetně kuchařů) jenom žer… Fotograf doporučen.

  • MAGIE

Potřeby – lidi: 1 šéf hry, 3 mágové

Potřeby – věci: cedulky, lístečky, tužka, papír, spínací špendlíky

Hráči: 20-30

Doba: 45-75 min.

Jak: Jednotlivci

Tato hra je úpravou hry Poklady – básničky.
Příprava: Do herního území umístíme desky s kouzly – ty vypadají následovně: lísteček, na kterém je napsáno jméno kouzla, kdo je potřebný k seslání kouzla, jak se kouzlo sesílá a kolik je za něj bodů. Na kraji území vytvoříme magický kruh (třeba z větví). Během hry je každý hráč příslušníkem některé kouzelnické třídy: zaklínač, šaman, kouzelník, čaroděj, mág. Každý má u sebe cedulku, která říká, co je za třídu. Za bodový poplatek, lze třídu změnit. Účelem hry je získat co nejvíce bodů. Body se získávají za sesílání kouzel. Každé kouzlo se skládá z určité posloupnosti pohybů (pohyby jsou například tlesknutí, lusknutí, zkřížení rukou, přemýšlení, ukázání ….) a musí
být sesláno přesně daným počtem lidí daných kouzelnických tříd (např. 2 šamany a 1 čarodějem).
Hra probíhá následovně: hráči na území hledají cedulky s popisy kouzel, snaží se sehnat příslušný počet správných lidí a naučit se pohyby. Když se jim to povede, tak dojdou k magickému kruhu a tam kouzlo sešlou. Pokud to předvedou správně, tak jim šéf hry započítá body. Nikdo nesmí seslat stejné kouzlo dvakrát. Aby to nebylo tak jednoduché, tak po území běhají tři mágové: černý mág (když někoho chytne, tak musí provést několikrát speciální ozdravné kouzlo – to hráče na počátku naučíme), bílý mág (ten je velmi hodný a proto, když někoho potká (tj. chytne ho), tak ho naučí nějaké velmi zajímavé kouzlo a nepustí ho dřív než se správně zopakuje. Toto kouzlo je hráči samozřejmě naprd.) a žlutý (mentálně postižený) mág (ten dává hráčům mentální úkoly).
Pozn. Je možno jednotlivé kouzelnické třídy mírně znerovnoprávnit. To znamená, že například kouzla, ke kterým je potřeba mág budou lépe bodově ohodnocena, ale přeučení se na mága bude bodově náročnější.

  • PLANETKY

Potřeby – lidi: 7 planet, 4 policisté

Potřeby – věci: ceníky, “kreditky” pro hráče

Hráči: 20 – 30

Doba: 75-120 min.

Jak: Jednotlivci

Základem této hry je obchodování. Jednotlivý hráči představují vesmírné lodě, které se snaží vydělat co nejvíce peněz obchodováním mezi našimi planetkami. Vesmírné lodě obchodují s určitým zbožím (např. počítače, koření, zlato, rychle rostoucí hrášek, atd.). Na každé planetě je ceník zboží jiný (pozn. ceny se mohou během hry měnit). Základní princip je tedy následující: přiletím na nějakou planetu, koupím zboží, které je zde levné a odletím prodat ho na planetu, kde je drahé. Veškeré příjmy a výdaje se zaznamenávají na kreditní kartu -tu má každý hráč u sebe, ale zapisovat na ni smí pouze organizátoři. Zboží se prodává po určitých jednotkách (např. po tunách) a každá loď má na počátku určitou nosnost (např. 2 tuny). Lze dokupovat “přívěsy” – pak lze vézt více zboží. Dále existují tzv. Speciální zásilky a černý trh. Speciální zásilky jsou určeny pro některou konkrétní planetu. Jejich ohodnocení je vyšší než obvykle a jejich počet je omezen. Zboží na černém trhu (např. drogy, bílé maso, lentilky …) je dražšía poskytuje větší výnosy, ovšem je tu riziko. Pokud někoho, kdo přepravuje zboží z černého trhu, chytne policie, zabaví mu zboží a dá mu pokutu. Dále je tu nepovinné pravidlo o boji. Na počátku mají všichni bojovou sílu 1, během hry ji mohou zvyšovat (nákup na planetách). K souboji dojde dotykem. Souboj probíhá pomocí známé hry Kámen-nůžky-papír. Tomu, kdo má větší bojovou sílu, stačí jednou vyhrát a vyhrál celý souboj. Ten, kdo má menší bojovou sílu (BS), musí vyhrát alespoň tolikrát, aby “převážil” soupeře (např. hráč 1: BS 4 , hráč 2: BS 2; hráči 1 stačí vyhrát 1x, hráč 2 musí vyhrát 3x, aby vyhrál celý souboj). Vítěz souboje smí poraženému sebrat veškerý náklad. Okrádání je samozřejmě nezákoné a policie proti agresorům tvrdě (?) zasahuje.
Pozn 1. Policie nesmí na planety.
Pozn 2. Je celkem důležité, měnit aktuálně ceníky (dle množství dodávek), aby někdo nemohl odehrát celou hru obchodováním na jedné trase.
Pozn 3. Není problém zasadit tuto hru do jiného prostředí (např. ostrovy a lodě…), příp. vypustit v rámci zjednodušení některá pravidla (např. černý trh či souboje).

  • POŠTY

Potřeby – lidi: 7 pošt, 3 indiáni

Potřeby – věci: lístečky, kreditní karty + viz.dále

Hráči: 20-30

Doba: 60-90 min.

Jak: Jednotlivci

Tato hra vzniká v zásadě zjednodušením předchozí hry (Planetky).
Příběh: Na divokém západě jsou pošty a vy jste dopravci Pony expressu a vozíte poštovní zásilky. Práce je to riskantní, protože na území se pohybují indiáni a dělají neplechu. Na území rozmístíme 7 pošt (je vhodné, aby pošty věděli přibližně o poloze ostatních – z důvodu ohodnocování zásilek (viz níže)). Hráči vždy dojdou na poštu, zde vyfasují zásilku a poté co ji doručí do cílové stanice (ta je vždy pevně dána, takže na počátku hry nejdříve hráči potřebují zjistit, kde která pošta je) vydělají nějaké peníze. Peníze se zapisují stejně jako minule na “kreditní karty”. Každý u sebe může mít max. jednu zásilku. Jsou tři druhy zásilek: dopisy, balíky, telegramy. Základní druh je dopis. Ten prostě dostanou a když ho doručí dostanou peníze. Když doručují balík, musí zaplatit zálohu, ale když ho doručí, dostanou více peněz než za dopis. Aby jsme mohli provozovat telegramy, je potřeba, aby pošty měli přesně seřízený čas (max. odchylka 5 s) nebo vysílačky. Za telegram se neplatí záloha, ale musí být doručen do určitého času (z tohoto důvodu jsou nutné výše uvedené potřeby). Množství peněz, které za zásilku hráč dostane, vždy určuje odesílatel a měl by přitom přihlížet k vzdálenosti mezi poštami. A teď indiáni. Jsou zde dva rody – Siouxové a Apačové. Apačové kradou zásilky, to znamená, že když chytnou hráče, který něco veze, tak mu to seberou (což je nepříjemné zvláště u balíků). Siouxové jdou po penězích – prostě hráči odepíšou z jeho konta určitou částku. Indiáni samozřejmě nesmí na pošty. Siouxové a Apači se nemají rádi a řvou na sebe (zvláště důležité pravidlo).
Pozn. 1 Žádný hráč se nesmí zadlužit, to znamená, že nemůže vozit balíky, dokud na to nemá peníze a že ho Sioux nemůže okrást o víc peněz než hráč má.
Pozn. 2 Je dobré, když pošty dávají indiánům tipy na příliš bohaté hráče (aby si moc nevyskakovali).

  • VLÁČKY

Potřeby – lidi: 5 nádraží, 2-3 lupiči, 1 depo

Potřeby – věci: cedulky, lístečky (viz. níže), peníze

Hráči: 20-30

Doba: 60-90 min.

Jak: Jednotlivci

Hra je částečně zjednodušením hry Planetky, částečně však také zkomplikováním. V hracím území je situováno cca 5 nádraží a 1 depo. Na nádražích se obchoduje s 3 základními surovinami – uhlím, dřívím a lentilkami a dále mezi nádražími cestují lidé (to vše je reprezentováno lístečky). Každý hráč představuje jednu z následujících částí vlaku – lokomotivu, nákladní vagón, osobní vagón, ozbrojený vagón. Vagóny mají různé funkce, avšak sami o sobě se nemohou mezi nádražími pohybovat – na to potřebují lokomotivu. Jedna lokomotiva utáhne max. 4 vagónky a vláček se musí pohybovat tak, že se všichni jeho členové drží za ruce. Lokomotiva nesmí vyložit vagónek mimo nádraží. Nákladní vagónek smí převážet suroviny (vždy jen jednu) a vydělává na tom, že levně koupí a draze prodá. Osobní vagón převáží lidi – u lístečku je vždy napsáno kam lidé jedou a kolik z toho bude peněz. Ozbrojený vagón zajišťuje ochranu před lupiči – vlak který nemá ozbrojený vagón může být přepaden lupiči a ti oberou jeho členy buď o nějaké peníze nebo jim seberou náklad. Na co je depo: 1. V depu všichni začínají. 2. Pokud už někoho nebaví být tím čím je, může se v depu nechat za symbolický poplatek přestavět na něco jiného. (Pozn. Do depa a z depa mohou vagónky jezdit bez lokomotivy).
Jak probíhá hra: Nákladní a osobní vagónky vydělávají přímo obchodováním na nádražích. Lokomotivy vozí za smluvní ceny vagónky mezi nádražími a ozbrojené vagónky si nechávají platit za to, že jezdí s nimi. Základem hry je právě ono smlouvání – kdo, koho sveze a hlavně za kolik. Pravidlo pro starší hráče: zrádné ozbrojené vagónky – pokud lupič přepadne vláček, který má ozbrojený vagón, tak
ho může ukecat, aby vláček zradil a nechal lupiče provést krádež. Lupič se pak s ním o lup podělí.
Prémie: nádraží můžou v omezeném množství prodávat různé prémie: velký vagón na jedno použití (uveze víc nákladu), bojový vagón (můžou okrást lupiče), štít (chrání normální vagónek před lupiči (jednou)) atd. Nevyzkoušený tip: vzhledem k tomu, že během hry se nám většinou vytvořili stálé vláčky a tudíž se moc nesmlouvalo, doporučuji zavést následující pravidlo – Vláček může jet ve stejném složení maximálně 3 krát po sobě (nebo tak nějak).

  • LAS VEGAS

Potřeby – lidi: 5 zaměstnanců herny

Potřeby – věci: kostky, karty, ruleta, peníze, papíry

Hráči: 20-30

Doba: 180-300 min.

Jak: Jednotlivci

Při této hře se nemusí vůbec běhat, ale protože se při ní obchoduje, tak jsme ji zařadil mezi obchodně – běhací. Je to hra spíše pro starší hráče. Základem hry je herna. Jednotliví organizátoři provozují různé hazardní hry, hraje se o připravené papírové peníze. To co činí hru zajímavou je to, jak se peníze získávají a jak se dají použít. Peníze hráči získávají prodejem směnek na svoje služby. Služby mají splatnost jednoho roku a mohou být téměř libovolného charakteru (od pusy na dobrou noc po víkendový výlet s ubytováním a stravou). S takto nabytými penězi pak hráči hrají hazardní hry. Po ukončení hazardu si může každý hráč vykoupit zpět jednu svoji směnku. Po té následuje dražba, ve které se draží jednotlivé směnky. Dražby se mohou zúčastnit i zaměstnanci herny, kteří dostanou nějaký fixní plat.

  • BYROKRACIE

Potřeby – lidi: 8 vedoucích

Potřeby – věci: nějaké peníze, papíry, tužky, razítka, provázek, kolíky

Hráči: 15-30

Doba: 180 min.

Jak: Družstva

Hra má několik fází:
1) Úvodní scénka: umřel milionář a svůj majetek odkazuje tomu ze svých potomků, který postaví nejvyšší a nejmonumentálnější mrakodrap nesoucí jeho jméno. Potomci vyhlašují odměnu 1 milion dolarů pro toho, kdo pro ně takový mrakodrap postaví.
2) Každé družstvo dostane nějaký základní majetek a následuje dražba parcel (ty jsou vykolíkované pomocí kolíků a provázků, mají různé tvary a velikosti – přibližně 1 metr čtvereční).
3) Základní fáze hry – aby mohli začít stavět, musí získat povolení od Stavebního úřadu. Jenže Stavební úřad vyžaduje povolení od Hygienika a od Statika a ti vyžadují … a navíc jsou ti úředníci strašně otravní, chtějí vyplňovat formuláře, chtějí vidět nákres stavby (pozn. tento nákres se vůbec nemusí shodovat s tím co budou posléze stavět, ale to se jim nemusí říkat), občas je potřeba někoho podplatit, zaplatit kolek (proto je dobré si nějaké peníze nechat) atd. (on si každý úředník nějakou tu otravnost vymyslí). Takže družstva běhají po úřadech a získávají postupně povolení, až se jim podaří získat povolení od Stavebního úřadu. Krom toho je tu policie, která dohlíží na pořádek a občas někoho zavře do vězení (za úplatky, za rušení klidu …).
4) Když mají potvrzení od Stavebního úřadu můžou začít stavět. Staví na své parcele z čeho chtějí. Stavba nesmí přesahovat velikost parcely. V této fázi se nepotřební úředníci mění v otravné bezdomovce, kteří občas něco zbourají, případně na prodavače, kteří prodávají hamburgery… apod.
5) Po uplynutí časového limitu přichází advokát s kufříkem (s miliónem dolarů) a vyhodnocuje stavby. Nejdříve zkontroluje jestli stavby nesou jméno našeho milionáře. Po té posuzuje výšku a monumentálnost staveb. Ve chvíli, kdy se chystá vyřknout konečný výsledek a předat odměnu, mu jeden z bezdomovců vytrhne kufřík a uteče s ním. Dle mentality hráčů pak následuje pokus o honbu (musí se zařídit, aby byl neúspěšný), nadávání či hromadná demolice všech staveb. Tato hra je založena na vytvoření správné byrokratické atmosféry ve třetí fázi. Je to hra spíš pro organizátory, kteří se v tom úředničení většinou skvěle vyžívají (občas je třeba je trochu mírnit, aby měli hráči vůbec šanci).

  • DOSTAVNÍK II.

    Potřeby – lidi: 0

Potřeby – věci: koule (asi 1-2 krát více než hráčů), dostavník (= kolečka či něco jiného)

Hráči: 10-30

Doba: 1 hra 5-10 min., hrát tak 4 krát

Jak: družstva (2)

Hrají proti sobě 2 družstva: indiáni a pošťáci. Úkolem pošťáků je projet s dostavníkem (ideální dostavník jsou kolečka nebo dvoukolák) určenou trať. Úkol indiánů je zabránit jim v tom. Na počátku hry se pošťáci připraví na startovní místo a indiáni se rozmístí v terénu (doporučuje se někde blízko trati). Kdo je trefen koulí, je mrtev a odchází na určené místo. Pokud se indiáni zmocní dostavníku, mohou ho odvléct někam pryč. Pokud se nepodaří pošťákům dovést dostavník do určitého časového limitu, prohráli. Družstva si střídají role. Při této hře se většinou ztratí tak 50% papírových koulí. Hmm. Osud.

Délka: dlouhá

Hráči: 4 – 6 skupin

Pomůcky:

Jeden hráč v každé skupině je “Zlaté dítě”. Zlaté dítě se vyznačuje tím, že neumí chodit a ostatní ho musí nést. Druhá vlastnost je to, že je velice cenné. Každá družina se snaží dopravit svoje dítě na určené místo, nepřijít o něj a navíc zajmout nějaké cizí Zlaté dítě. Zajmout cizí dítě je velmi jednoduché: Pokud nějaká skupina nese Zlaté dítě a přijde k ní jiná skupina, která je převyšuje počtem (ZD se do počtu nepočítá), Dítě je zajato a jde dále pěšky s útočníky. Jednou zajaté Dítě užnemůže být

Napsat komentář