Pedagogika je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti.
Obsah:
- Základní členění pedagogických věd
- Klasifikace pedagogických věd
- Podle obsahu zkoumání
- Z hlediska věkových stádií rozvoje osobnosti
- Speciální pedagogické vědy
- Z hlediska oblasti aplikace
Název oboru pochází ze starověkého Řecka. Paidagogos byl vzdělaný otrok, který se staral o děti svých pánů a doprovázel je do školy.
Jako samostatný obor je pedagogika vnímána od počátku 19. století, vlivem německého pedagoga Johanna Friedricha Herbarta. Za jednoho z nejvýznamnějších zakladatelů pedagogiky je však považován Jan Amos Komenský, který žil v 17. století.
Současný pedagog:
- Vědecký pracovník – teoretik
- Učitel a vychovatel – praktik
Základní členění pedagogických věd:
- Základní pedagogické vědy – například didaktika, obecná pedagogika, teorie výchovy, apod.
- Hraniční pedagogické vědy – například ekonomika vzdělávání, sociologie výchovy, apod.
- Aplikované pedagogické vědy – například předškolní, školní, vojenská, speciální, apod.
Klasifikace pedagogických věd:
- Podle obsahu zkoumání
- obecná pedagogika – zkoumá obecné zákonitosti výchovných procesů
- srovnávací (komparativní) pedagogika – analyzuje výchovně a vzdělávací systémy. Školské soustavy v jiných zemích.
- dějiny pedagogiky a školství – historický vývoj pedagogického myšlení, názorů, praxe.
- teorie výchovy – zkoumá cíle, obsah, metody a formy výchovy morální, občanské, právní, estetické, pracovní, tělesné, ekologické a další
- obecná didaktika – teorie výchovy a vzdělávání
- oborové didaktiky – pravidla správného vyučování v určitém oboru
- pedagogická diagnostika – zabývá se otázkami diagnostikování subjektů. převážně ve školním prostředí
- pedagogická evaluace – zabývá se sběrem a vyhodnocováním dat, týkajících se kvality vzdělávání přímo ve školách a v rámci celého vzdělávacího systému
- pedagogická prognostika – vytváření modelů a strategií budoucího vývoje vzdělávacích soustav a vzdělávacích procesů
- pedagogická teleologie – zabývá se problematikou výchovných cílů
- teorie řízení škol a školství – management školy, řeší otázky vnitřního řízení školy
- technologie vzdělávání – hledá nejúčinnější metody a prostředky na dosažení cílů vzdělávání
- specializované pedagogické disciplíny – například biblio pedagogika, muzeo pedagogika, divadelní pedagogika, mediální pedagogika
- Vztah pedagogiky k jiným vědám
- Filozofie – věda o všech otázkách života člověka, zákonitostech poznávání a učení, hledá smysl existence člověka
- Sociologie – věda o lidské společnosti a úloze člověka v ní. Popisuje sociální vztahy mezi lidmi, institucemi a ve společnosti obecně
- Logika – studuje objektivní podmínky správnosti, myšlenkovou cestu, která vede k daným závěrům.
- Etika – zabývá se morálkou a mravností. Snaží se rozlišovat a poznávat zlo, dobro, štěstí, svědomí a úmysl.
- Estetika – zkoumá oblasti ve kterých člověk vnímá krásno. Zabývá se krásou v přírodě, umění a ve společnosti
- Psychologie – věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí.
- Biologie – biologie člověka a obecná biologie
- Lékařské vědy – medicínské podmínky výchovy a vzdělávání, poznatky lékařských věd prolínají i obsahem vzdělávání
- Z hlediska věkových stádií rozvoje osobnosti
- předškolní pedagogika,
- pedagogika základní školy,
- středoškolská pedagogika,
- vysokoškolská pedagogika,
- andragogika (pedagogika dospělých),
- gerontopedagogika (pedagogika seniorů, dospělých v již neproduktivním věku)
- Speciální pedagogické vědy
- psychopedie – pedagogika osob s mentálním postižením
- somatopedie – pedagogika osob s tělesným postižením, zdravotním oslabením nebo onemocněním
- logopedie – pedagogika osob s narušenou komunikační schopností, a to jak vady řeči (dyslálie), tak i specifické vývojové poruchy učení, nemluvnost, narušenou plynulost řeči a další
- surdopedie – pedagogika osob se sluchovým postižením
- tyflopedie (oftalmopedie) – pedagogika osob se zrakovým postižením
- etopedie – pedagogika osob s poruchami chování
- speciální pedagogika osob s kombinovaným postižením
- specifické poruchy učení (parciální nedostatky) nebo chování
- speciální pedagogika osob s mimořádným nadáním
- Z hlediska oblasti aplikace, například
- rodinná,
- sociální,
- profesní,
- vojenská
- volného času,
- výchova v nápravných zařízeních
Zdroje studia pedagogiky
- Odborné slovníky
- Výkladové slovníky – obsahují termín, který souvisí s pedagogikou a jeho vysvětlení (výklad pojmu)
- Překladové slovníky – slovníky, které se zabývají překladem pedagogických pojmů z jiných jazyků
- Encyklopedie – mají stejné použití jako slovníky, jednotlivé pojmy jsou zde vysvětleny obsáhleji
- Učebnice – v učebnici lze nalézt vedle základního textu i poznámky, odkazy na odbornou literaturu, zajímavosti. Tématicky navazují na druh a zaměření studia
- Monografie – vědecké nebo jiné odborné dílo, které je komplexně zpracováno jedním autorem na vyšší odborné úrovni. Komplexně zpracovává jedno, obvykle úzce vymezené či specializované téma.
- Didaktické příručky – obsahují mimo jiné i zkušenosti a praktické názory pedagogů, jak učit daný předmět.
- Populárně naučné publikace – jsou určené pro širší veřejnost, věnují se problematice pedagogiky formou, která umožňuje pochopení bez znalosti odborných výrazů.
- Odborné časopisy – věnují se celému spektru pedagogické problematiky, přispívají do nich nejen teoretikové, ale i učitelé s praxe a také politikové či odborní pracovníci ministerstev
- Odborné, metodické a výukové portály – například pedagogika.skolni.eu. (více zdrojů naleznete na této stránce)
- Skripta a výukové materiály vysokoškolských pedagogů
Významné zdroje pedagogických informací
- Národní pedagogické muzeum a knihovna Komenského v Praze – shromažďuje knihy a časopisy z pedagogiky a příbuzných oborů společenských věd. Její fond tvoří cca 470 tisíc svazků a obsahuje mj. knihy, periodika, elektronické dokumenty a mapy.
- Elektronická pedagogická knihovna – poskytuje služby zaměřené především na periodika, oblast literatury, ve které se nové informace objevují nejrychleji.
