E přípravy na vyučování

Vyučování je jeden s finálních a rozhodně stěžejních úkonů, směřujících ke vzdělávání. To je však cesta, sestávající se z dlouhého a vytrvalého studia a další přípravy, včetně konkrétní přípravy na vyučovací hodinu. Technicky vzato je tak příprava vlastně celá cesta k vyučování, nevyjímaje přípravu na učitelské povolání, ani kontinuální vzdělávání.

Druhy E-příprav na vyučování

  • Odborné portály
  • Metodické portály
  • Databáze didaktických aplikací
  • Blogy
  • Webové online semináře
  • Facebookové odborné skupiny
  • IM a další komunikační programy
  • Legislativa
  • Školní web
  • E-learning
  • Programované učení
  • Online příprava na vyučování
  • Virtuální škola
  • Třídní webové stránky
  • Zpravodajské portály

Klady a zápory využití webových stránek při přípravě na vyučování

  • Klady z hlediska učitele:
  • Zápory využití z hlediska učitele:
  • Klady z hlediska žáka
  • Zápory z hlediska žáka

Zdroje informací

  • Architektura struktury uspořádání myšlenek a argumentů v článku
  • Pravidlo o ekonomii myšlení – Occamova břitva

Vytváření zdrojů v souvislosti s přípravou učitele

  • Právní aspekt využití a vytváření zdrojů
  • Registrace domény

Zdroje
Doporučené zdroje k dalšímu studiu

Druhy E – příprav na vyučování

 

Odborné portály

Odborné portály slouží především k samostudiu. A to jak pro studenty pedagogiky, tak pro učitele. Obsahují množství informací, které lze využít i k rozšiřování vědomostí. Některé portály obsahují také didaktické testy. Mohou obsahovat také další interaktivní prvky, jako video a zvuk. Lze z nich stahovat texty a dále s nimi pracovat. Mohou také obsahovat doprovodné příručky a další materiály, jako jsou prezentace v PowerPointu. Mají hodnotu učebnice a ve většině případů jsou i obsáhlejší.

Výhody:

  • Jsou stejně jako tištěné publikace kdykoli k dispozici, pokud má uživatel přístup internetu.
  • Multimedialita
  • Stahování materiálů
  • Mohou obsahovat více jazykových mutací
  • Mohou sloužit i jako blog – prostor pro různé názory

Nevýhody:

  • Jsou určeny především k samostudiu
  • Není vždy zajištěna odbornost textů
  • Nemusí být vždy tematický přehledné
  • Jsou často zneužívány k plagiátorství
Metodické portály

Mezi nejznámější metodické portály v Čechách patří rvp.cz a eduin.cz. Obsahují nejen didaktické materiály, ale také metodické pokyny pro práci s nimi. Mimoto obvykle odkazují na metodické pokyny Ministerstva školství. Jsou využitelné především pro samotnou praxi, což se ovšem netýká jen učitelů, ale i studentů pedagogiky.

Výhody:

  • Odpadá nutnost vytvářet vlastní materiály
  • Většina materiálů jsou prověřené v praxi
  • Metodika navazuje na praktické testování materiálů

Nevýhody:

  • Materiály nejsou univerzální, někteří učitelé je musí upravovat a pak související metodika ztrácí výhodu prověření praxí
  • Obtížné hledání konkrétního materiálu. Hledání je zdlouhavé, nabízí se předpoklad, jestli není rychlejší vytvořit si materiál vlastním úsilím

 

Databáze didaktických aplikací

Databáze obsahují množství aplikací (programů), využitelných pro přímou výuku. Obsahují množství ve výuce využitelných aplikací, jak pro desktop, tak i pro dotykovou techniku. Využívají ho především učitelé, ale také studenti, kteří se učí pracovat s didaktickou technikou.

Výhody:

  • Výuka za pomoci aplikací je pro žáky atraktivní, práce s nimi příznivě ovlivňuje výsledek
  • Aplikace splňují podmínku multimediality – více smyslových podnětů zapojených do výuky
  • Aplikace obvykle nabízí výuku hrou

Nevýhody:

  • Ne všechny aplikace, stejně jako i jiné materiály nemusí být vhodné – nejsou univerzální
  • Aplikace nelze upravit pro potřebu vyučování
  • Většina portálů nabízí nejen volně stažitelné freewarové programy, ale také programy placené, případně s rozšířením funkcí za úplatu – to je někdy obtížné rozeznat

„Kladnou vlastností všech počítačových výukových aplikací je individualizace výukového procesu. Uživatel takové aplikace totiž může pracovat takovou rychlostí, která mu vyhovuje. Může si vybrat čas, kdy se mu to hodí. Počítač se nikdy neunaví, a tak může pokračovat, jak dlouho to sám vydrží. V případě, že se jedná o internetovou aplikaci, může dokonce pracovat z libovolného místa připojeného do této sítě. Třeba doma během nemoci, tedy pokud není příliš těžká.“ (Brdička 2003, str. 52).

Blogy

Blogy jsou svobodné prostory k uveřejnění odborných (i neodborných) názorů, příspěvků týkajících se pedagogické tématiky. Jedná o relativně mladou platformu, využívanou především studenty. To ovšem neznamená, že se do diskuzí nepřipojují již praktikující učitelé a odborná veřejnost.

Výhody:

  • Jedná se o svobodnou, pluralitní platformu, která umožňuje rozvinout diskuzi, která by nemusela být v jiných prostorách možná.
  • Témata jsou na přispěvatelích, názory jsou většinou jen námětem k další rozpravě, nebo vytříbení názoru.

Nevýhody:

  • Blogy nebývají recenzované odbornou veřejností. Relevance a odborná úroveň uveřejněných příspěvků může být diskutabilní.
Webové online semináře

Mají rozhodně své místo mezi online vzděláváním. Využívají je jak studenti, tak učitelé v rámci dalšího vzdělávání. Ustálil se pro ně výraz “webinář”, jako spojení dvou slov “webový a seminář”. Jedná se o online přenášení obrazu a zvuku, přičemž jsou na jednoho i více lektorů napojení frekventanti. Ti také mohou usměrňovat přednášku dotazy, které se zasílají v textové formě.

Výhody:

  • Webinář lze zorganizovat za minimální náklady. Odpadají výdaje za jízdné, stravné a ubytování.
  • Díky nízkým nákladům lze webinář pořádat častěji než klasické semináře.

Nevýhody:

  • Odpadá sociální interakce lektor – frekventant, webinář tak může působit neosobně.
  • Není prostor na neformální dotazy (obvykle o přestávkách klasických seminářů)
Facebookové odborné skupiny

Využívají populární platformy pro mladé i starší uživatele internetu. Obvykle neformální komunikace mezi studenty a mezi učiteli, sloužící i ke sdílení materiálů. Lze sdílet i videa a zvukové soubory, stejně tak fotografie. Komunikace je živá, i když nemusí být online – ve stejnou chvíli. Součástí služby je také IM komunikace (online chat).

Výhody:

  • Neformální komunikace – účastníci si sdělují i názory, odborné rady
  • Sdílení materiálů
  • Je možné řešit konkrétní dotaz – obvykle je odezva do jednoho dne od více uživatelů
  • Vysoký počet uživatelů

Nevýhody:

  • Je nutno zřídit účet – Facebook není primárně určen pro odbornou diskuzi
  • Účet lze zrušit jen velmi obtížně
  • Uživatel účtu je rozptylován jinými aktivitami, někdy je odveden od původního úmyslu
  • Facebook láká k otevřenosti až k nekritické prezentaci vlastního soukromí
  • Uživatelé jsou ve spojení v celém generačním spektru, vyjadřují se bez přímého sociálního kontaktu, což může vážně ohrozit vzájemné vztahy
IM a další komunikační programy

Nedílnou součástí jakékoli komunikace na internetu je email. Jde o základní způsob komunikace, obvykle nejznámější. Vedení škol tento způsob užívá k distribuci oběžníků, komunikace probíhá mezi všemi účastníky. Učiteli, studenty, žáky, vedením školy.

Dalším komunikačním kanálem jsou IM programy (Instant messaging). Jedná se o komunikaci online ve stejném čase. Nejznámější programy jsou ICQ, Skype a Google Talk.

Výhody:

  • Lze přenášet soubory
  • Komunikace je omezena pouze internetovým připojením
  • Komunikace je levná, může probíhat odkudkoli

Nevýhody:

  • U IM probíhá komunikace teprve poté, co se oba účastníci navzájem propojí uložením do kontaktů
  • Bez použití videohovoru je komunikace neosobní. Chybí neverbální složka a intonace hlasu.
  • Dochází k nedorozumění, například ironie a nadsázka nemusí být pochopena.

„Elektronická komunikace, byť by to nakrásně byla třeba i videokonference, nikdy nemůže plně nahradit skutečný kontakt se spolužáky a učitelem. Převaha řízeného učení s přesně stanovenými mezními termíny pro jednotlivé úkoly může vést ke stresu a ke ztrátě motivace.“ (Brdička 2003, str. 45)

Legislativa

Studium legislativy je součástí života každého studenta pedagogiky i učitele. Legislativa související s učitelstvím se v poslední době neustále mění, zvláště v kontextu s požadavky evropské legislativy. Studium probíhá několika komunikačními kanály. Jednak se nové zákonné úpravy objevují na webu Ministerstva školství a dále probíhá rozesíláním emailů. Také odborné weby obsahují odkazy na nové úpravy předpisů a zákonů.

Výhody:

  • Legislativní změny je jen obtížné přehlédnout
  • Poskytovatelé úprav mohou vyzvednout důležité body úpravy, zjednodušit pochopení dopadu úpravy v souvislosti s konkrétní situací
  • Vývoj legislativy lze sledovat v průběhu všech fází realizace. Od společenské objednávky, přes politickou realizaci, až po finální fázi.

Nevýhody:
Tato oblast nemá výrazné nevýhody.

Školní web

Povinností každé školy je vytvořit jednoduchý školní web, který nejen informuje o dění školy, ale také umožňuje přístup povinně zveřejňovaným materiálům, jako je výroční zpráva a podobně. Některé školní weby mají implementovaný modul pro rodiče žáků. Je zde seznam tříd, členů třídy, učitelů a suplentů, rozvrh hodin a systém podporující omezené zveřejňování známek. Učiteli pak odpadá vlastní podrobná klasifikační evidence. Stačí se přihlásit a webová aplikace ukáže u žáka seznam hodnocení, případně i s vahou jednotlivých známek a předběžnou známkou na vysvědčení.

Výhody:

  • Zvyšuje se povědomí rodičů o dění ve škole
  • K vytváření prezentace je možné přizvat žáky

Nevýhody

  • Ke zveřejnění fotografií je nutno získat souhlas zákonného zástupce, pokud k tomuto nedojde, je obtížné pracovat s fotografiemi
  • Nad příspěvky je nezbytná kontrola vedení školy – pravopis, obsah, názory
  • Pracná, pravidelná aktualizace
E-learning

Jedná se o vyučování na dálku, případně prověřování znalostí pomocí testů. Využívají ho jak studenti pedagogiky, tak učitelé v rámci dalšího vzdělávání.

„E learning je charakterizován jako jakýkoli vzdělávací proces (s různým stupněm intencionality), v němž jsou používány informační a komunikační technologie pracující s daty v elektronické podobě.“ (Zounek, Šeďová, 2009)

Většinou se jedná o webové stránky obsahující učební materiály – text, video, zvuk, obrázky. Na konci každé kapitoly je test, který má za úkol prověřit znalosti získané v průběhu studia kapitoly. E-learning není plnohodnotné vyučování, protože pokud je učební materiál pro studenta nový, testování nemůže sloužit jako podklad pro hodnocení, umožňuje totiž elektronické podvádění. Studium pomocí e-learningu by tak měla předcházet jiná forma výuky. Elearning je vhodný k samostudiu, jako doplňková forma učení.

Výhody:

  • Ke studiu není potřeba nic než připojení k internetu. (Některé e-learningové projekty fungují i offline)
  • Jedna z nejvhodnějších forem samostudia
  • Díky internetu je možné učit se z kteréhokoli místa na světě

Nevýhody

  • Někteří učitelé a lektoři (i záměrně) přeceňují význam e-learningového učení, zvláště v oblasti hodnocení
  • Příprava e-learningového kurzu je náročná na čas a učitel musí být zdatný v oblasti IT
  • Starší generace učitelů má s e-learningem problém, nevyužívají ho.
Programované učení

Programované učení je metoda, která může být implementována do webových stránek, nebo do offline programů (ukázka na adrese http://memostation.net). Autorství myšlenky programovaného učení se připisuje Sidney Leavitt Pressey, profesorovi pedagogické psychologie z univerzity v Ohiu. Později se jí ujal americký psycholog Burrhus Frederic Skinner.

Výhody:

  • Žáci musí být při učení aktivní
  • Studovat lze i doma, je jen potřebné připojení k internetu

Nevýhody:

  • Příprava je náročná na čas, autor testu si musí vytvořit schéma návazností odpovědí
  • Programátor musí mít vyšší znalosti – je potřeba zamezit používání tlačítka ZPĚT prohlížeče tak, aby vyspělejší žák nemohl tyto funkce zapnout
Online příprava na vyučování

Jedná se o novou formu přípravy v návaznosti na zpřístupnění nových technologií do škol. Učitel si může při přípravě vytvořit online výukový materiál a využít ho k přímé výuce. Vyžaduje to znalost využití IT technologií na úrovni programování internetových stránek. Další, neméně důležitou, podmínkou je vybavení školy interaktivní tabulí. Online příprava slouží nejen k přímé výuce. Mohou ji také využít žáci k domácí přípravě na vyučování a může sloužit jako databáze výukových materiálů.

Výhody:

  • Atraktivní forma vyučování pomocí multimediální webové prezentace
  • Přípravy lze využít vícekrát, mnohdy jen po drobné úpravě
  • Učitel v přípravě sám určí rozsah učiva a jeho členění od standardu k rozšiřujícímu učivu

Nevýhody:

  • Online příprava je náročná na čas, přesto se jedná jen o jednu z možných forem, musí se kombinovat s dalšími, což se někdy neděje
  • Ne vždy je online příprava vhodná k výuce. Například v hodinách matematiky je využitelná jen v omezené míře
  • Online příprava vyžaduje určitou úroveň vybavení školy
  • Pokud se používá i k domácí přípravě žáků, je nutné ověřit, zda je u všech žáků možná – přístup k připojenému počítači dostatečně vybaveného softwarem a aktualizacemi
  • Učitel musí být zdatný v oblasti IT na úrovni programování webových stránek
Virtuální škola

Virtuální škola v sobě spojuje všechny prvky využití internetu. Od IM komunikace, přes tematická fóra, e-learning, online přípravy, metodický prostor, databázi materiálů až k legislativě.

 „jedná se o prostředí konstruované ve formě virtuální budovy (školy), kde jsou místnosti a sály různého účelu. Některé, jako vstupní hala, přednáškový sál nebo knihovna, jsou společné. Další plní funkci kluboven nebo kanceláří a jsou soukromé“ (Brdička 2003, str. 39).

Prostor tvoří aplikace umístěná pod webovou adresou. Je členěná do jednotlivých modulů:

  • Modul pro rodiče – informace o aktivitách žáka, informace o rozvrzích a změnách, informace o školních aktivitách, pozvánky a aktivity pro rodiče
  • Modul pro žáky – informace o rozvrzích a změnách, informace o školních aktivitách, pozvánky k aktivitám školy, databáze výukových materiálů, tréninkové a “ostré” testy, inspirace k dalšímu studiu – rozšíření učiva, databáze odkazů, komunikace s učiteli, komunikace s výchovným poradcem (schránka důvěry), komunikace mezi žáky, nástěnka
  • Modul pro učitele – administrace modulu pro rodiče a žáky, možnost sdílení výukových materiálů s dalšími učiteli, komunikace s vedením školy, odborné rady (online i ofline diskuze)
  • Modul pro veřejnost – slouží k propagaci činnosti školy a ke zveřejňování informací, které předepisuje zákon

Výhody:

  • Komplexní komunikační rozhraní, na kterém se mohou podílet všichni zúčastnění, žáci, učitelé, vedení školy, rodiče a veřejnost
  • Moduly jsou tematický funkčně rozdělené, přístupy do jednotlivých modulů jsou členěny podle funkce a postavení uživatele
  • Na rozdíl od facebookové komunikace není uživatel odváděn od tématu

Nevýhody:

  • Nejedná se o přirozené prostředí školy – chybí sociální kontakt
  • Pořízení kvalitní a přehledné aplikace je nákladné
  • Virtuální škola je kvalitní pouze tehdy, pokud se plně využívá a je administrovaná uživateli

 

Třídní webové stránky

Třídní webové stránky slouží ke komunikaci a propagaci konkrétní třídy, obvykle tehdy, když školní stránky nestačí, nebo jsou nevhodné pro tento účel. Mohou sloužit také jako online přípravy a databáze materiálů. Pokud škola nemá systém pro informování rodičů o prospěchu, lze do třídních stránek včlenit zaheslovaný prostor, který tuto funkci nahradí. Učitel do stránek vkládá také zadání domácích úkolů, pro případ, že si žák ve škole zadání nezaznamená.

Výhody:

  • Stránky jsou určeny pro úzký okruh žáků, rodičů a učitelů, nejsou tedy zahlceny nepotřebnými informacemi
  • Stránky mohou obsahovat informace pro rodiče nemocných žáků – jak postupuje výuka v jednotlivých předmětech
  • Stránky mohou být, a ve většině případu také jsou, součástí online přípravy učitele

Nevýhody:

  • Třídní stránky jsou obvykle s nevolí respektovány vedením školy pro nedostatečnou kontrolu jejich obsahu
  • Administrace stránek vyžaduje čas a zkušenost učitele s programováním stránek

 

Zpravodajské portály

Nedílnou složkou přípravy každého studenta a učitele je orientace v politickém a společenském dění. A to nejen u učitelů občanské nauky a historie, ale i těch, kteří vyučují polytechnické předměty. Jedině tak mohou předejít trapným okamžikům, kdy se je žáci zeptají na nějakou událost a nebudou vědět jak odpovědět.

 

Klady a zápory využití webových stránek při přípravě na vyučování

Klady z hlediska učitele:

  • Snadný přenos studijních materiálů
  • Nízké náklady na provoz
  • Zjednodušená komunikace v odborných kruzích
  • Přístup k informacím
  • Zjednodušená práce s fotografiemi, videi a zvukem
  • Vzdělávání na dálku
  • Možnost interaktivního, multimediálního vyučování
  • Jednoduchý nástroj pro vytváření didaktických materiálů a jejich sdílení
  • Komunikace s žáky online i mimo prostory školy
  • Možnost zapojení žáků do vývoje vzdělávacích materiálů a pomůcek
  • Možnost opakovaně se k problému vrátit a řešit ho z jiného úhlu pohledu, konzultovat řešení
  • Dostupnost učebního materiálu není závislá na místu a čase

Zápory využití z hlediska učitele:

  • Časté nepochopení ze strany rodičů, potažmo vedení školy (konzervativní postoj ke vzdělávání
  • Nezbytnost využívání služeb odborníků z technických oborů
  • Spoléhání na bezchybný provoz zařízení
  • Využití ICT svádí k upuštění od tradičních, efektivních forem vyučování
  • Nezbytnost rozšíření odbornosti u učitelů
  • Nezbytnost ochrany dat
  • Časový faktor potřebný pro přípravu na vyučování
  • Zdravotní problémy vyplývající z práce s počítačem
  • Možný předpoklad, že je žák technicky zdatnější při ovládání ICT, než učitel

Klady z hlediska žáka

  • Atraktivnější forma výuky – interaktivní, multimediální
  • Snadný přístup k informacím
  • Vzdělávání na dálku – online
  • Snadná komunikace s učitelem i spolužáky
  • Možnost opakovaně se k problému vrátit a řešit ho z jiného úhlu pohledu, konzultovat řešení
  • V případě realizace projektového vyučování lze pomocí ICT rozvíjet tvořivost
  • Lepší názornost výuky

Zápory z hlediska žáka

  • Zdravotní problémy vyplývající z práce s počítačem
  • Absence přímého pozorování děje – vše je přenášeno prostřednictvím ICT
  • Omezení rozvoje v afektivní oblasti – citový rozvoj, formování hodnotových postojů u žáků – neosobní komunikace
  • Převažující pasívní forma vyučování
  • Snižuje se komunikační úroveň žáků (holé věty, bez interpunkce a diakritiky), zkratky
  • Další, neméně důležitou nevýhodou je zajištění odborníka z řad učitelů do funkce koordinátora ICT. Jedná se o pracovníka, který má na starosti nejen správu školní sítě, ale také aktualizaci databází, údržbu technických zařízení. Je zjevné, že je tato funkce určena odborníkovi, který vždy není ve škole zaměstnán, zvláště pokud se jedná o vesnickou malotřídku. Navíc je jeho odměna součástí rozpočtu školy, který s touto funkcí nepočítá. Odměna tedy krátí ohodnocení jiných pedagogických a nepedagogických pracovníků.

Zdroje informací

Výhoda a současně problém internetu je jeho svoboda. Prakticky každý si může založit webové stránky a zveřejňovat informace. Internet je tak zahlcen mnohdy protichůdnými informacemi, názory a neodbornými prezentacemi. Avšak ani sebeodbornější portál nezajistí vyšší úroveň znalostí.

“Mnohem závažnějším rizikem je přeceňování významu dostupnosti informací. Bylo by opravdu velkou chybou si myslet, že samotný přístup k informacím má nějaký dopad na skutečné znalosti studentů. Jednou věcí je mít možnost se k nějakým informacím dostat, druhou je skutečně vyhledat, další se s nimi seznámit, a úplně jinou pak pochopit jejich smysl.” (Brdička 2003, str. 110).

K problematice relevantnosti zdroje se vyjadřuje autor Zdeněk Jonák a uvádí tyto znaky, které by měly odborný materiál na webu specifikovat:

  • Odkaz na zdroj poznatků. Odborný web musí obsahovat zdroje, odkud bylo citováno. Pokud článek odkazy postrádá, je možné ho považovat za pouhou úvahu, v horším případě plagiát.
  • Neméně důležité je, jak často je odborný web, nebo příspěvek citován v jiných pracích.
  • Garance spolehlivosti zdroje. Autor webu je sám garantem odbornosti, to lze ověřit přes vyhledávač Google. Většinou se jedná o ověřené autory, kteří již publikovali. Vysoké školy navíc zveřejňují seznam svých vyučujících, obvykle spojený s publikační činností. Dále je nezbytné prověřit i zdroje článku.
Architektura struktury uspořádání myšlenek a argumentů v článku

Odborný příspěvek musí být členěn do logického řetězce, podpořeného sítí odkazů na jiné práce a publikace. Argumentace se musí opírat i o poznatky jiných autorů.

Pravidlo o ekonomii myšlení – Occamova břitva

Occamova břitva je princip logické úspornosti. Říká, že „pokud existují dvě, nebo více řešení problému, platí to nejjednodušší“. Jedná se o znak, který varuje před neodborným rozborem problému s množstvím argumentů, které je nutno složitě vysvětlovat.

Latinské znění tohoto principu je: “Pluralitas non est ponenda sine necessitate.”. Česky: “Nemá se postulovat množství, není-li to nezbytné”. (Jonák 2004, online 19.12 2015)

Vytváření zdrojů v souvislosti s přípravou učitele

Informační zdroje, webové stránky jsou produktem svobodného rozhodnutí. Smyslem webových stránek je ve většině případů ambice tvůrce dosáhnout maximální čtenosti. Výjimkou samozřejmě tvoří komerční, obchodní weby, případně weby, které jsou zřízeny ze zákona. Tvůrce, autor, směřuje k zpřístupnění maxima informací co nejširšímu počtu čtenářů. To je také důvod, proč někteří autoři stránky zahltí množstvím informací a ty se tak stanou nepřehlednými. Přitom hned první dojem je stejně jako u lidí ten nejdůležitější.

Web adaptic.cz se zabývá tzv. „Informační architekturou“ a zmiňuje také výsledky výzkumů: „Nenajdou-li uživatelé požadované informace do 30 sekund, web opouští, pravděpodobně ke konkurenci.“(Citováno z adaptic.cz 25.12 2015, Výsledky A/B testování, E-loan, leden 2005).

 

Studiem, jak uživatel stránek sleduje (eyes tracking) webovou stránku, se zabývá Google. Bylo zjištěno, že uživatel očima opisuje velké písmeno F.

Profesionálně vytvořená webová prezentace vyžaduje od autora další kvalifikaci. Znalost programování v PHP jazyku, znalost HTML kódu (HyperText Mark-up Language), jazyku Java a flashových animací. Pokud nemá učitel aprobaci k výuce informatiky, neměl by mít k získání dostatečného rozsahu vědomostí čas.

Nabízí se několik možností jak prezentaci vytvořit:

  1. Najmout si firmu, která webovou prezentaci vytvoří
  2. Spolehnout se na to, že obsah převáží formu a vytvořit jednoduchou prezentaci za pomoci WYSIWYG editoru (zkratka WYSIWYG znamená „What you see is chat you get“, což je česky „co vidíš, to dostaneš“.
  3. Využít tzv. „Instantní webové stránky“, což jsou předpřipravené redakční systémy, v základní verzi zdarma. Uživatel pak vytváří doménu druhého řádu (Například mojestranky.webnode.cz).
  4. Použít redakční systém (Joomla, WordPress, Drupal)

Když pomineme první dvě možnosti, tedy najmutí firmy (nákladné) a vytvoření prezentace za pomoci WYSIWYG editoru (neestetické, amatérské), zbývá využití instantních stránek, nebo redakčního systému. Využívání instantních stránek nevyžaduje téměř žádné znalosti s programováním, proto jsou k tomuto účelu nejčastěji využívány. V neplacené verzi však mají nevýhodu omezeného prostoru k ukládání fotografií a souborů. Další nevýhodou je doména druhého řádu. Redakční systém je k vytváření školních, nebo třídních prezentací optimálnější. Vyžaduje však alespoň základní znalosti HTML kódu a práci s FTP serverem.

Právní aspekt využití a vytváření zdrojů

Využití a vytváření informačních zdrojů upravuje především autorský zákon. V České republice se jedná o zákon 121/2000 Sb., ve Slovenské republice zákon č. 185/2015 Zz. Dalším, důležitým právním předpisem je zákon na ochranu osobních údajů. V ČR zákon č. 101/2000 Sb., na Slovensku 122/2013 Zz.

V § 18 zákona 121 z roku 2000 se o zveřejňování díla podléhajícímu autorskému zákonu píše toto:
(1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.
(2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. (Zákon 121/2000 Sb.)

Zákon na ochranu osobních údajů musí mít na zřeteli především učitelé, kteří prezentují činnost školy, případně třídy. Ke zveřejňování fotografií dětí je nezbytný souhlas jejich zákonných zástupců (osob odpovědných za výchovu).

Registrace domény

Samotná registrace je jednoduchý úkon podobný registrování nového emailu s tím rozdílem, se objednatel nájmu (doména totiž nemůže být jeho vlastnictvím) v průběhu registrace zavazuje k hrazení nájemného. Právě tato jednoduchost svádí ke spekulativním registracím.

Zdroje

BRDIČKA, B. 2003.Role internetu ve vzdělávání. AISIS 2003, ISBN 80-239-0106-0
JONÁK Z. 2015 Jak hledat na internetu [online 19.12 2015].Na
http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/19787/jak-na-internet-jak-hledat-na-internetu.html/
ZÁKON Č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
ZÁKON Č. 185/2015 Z.z. Autorský zákon
ZÁKON Č. 101/2000 Sb. ZÁKON o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
ZÁKON Č. 122/2013 Z. z. o ochrane osobných údajov a o zmene a doplnení niektorých zákonov

Doporučené zdroje k dalšímu studiu

ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha, Tauris 2001, ISBN 80-211-0372
BRDIČKA, B. 2003.Role internetu ve vzdělávání. AISIS 2003, ISBN 80-239-0106-0
ČERNOCHOVÁ, M. 2006. O stavu a trendech využívání ICT v českých školách a v zahraničí. Pedagogika, 2006, roč. 56, č. 4, s. 317-334.
JANOUCH, V. 2010. Internetový marketing, Computer Press 2010, ISBN 978-80-2512-795-7
KOMENSKÝ, J. A. 1948.Velká didaktika (Didactica magna), přeložil z latiny Augustýn Krejčí, Komenium Brno 1948, 1863-254
ŘEZNÍČEK, P. 2002. Internet pro studenty. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. Svět na internetu. ISBN 80-7226-538-5.
VANĚČEK, D. 2008. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání, ČVUT, 2008
ZOUNEK, J. KŘÍŽ R. 2001. Internet pro pedagogy: [jak hledat a najít]. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-2470-044-1.
ZOUNEK, J. ŠEĎOVÁ, K. 2009. Učitelé a technologie, Paido 2009, ISBN 978-80-7315-187-4
ZOUNEK, J. 2006. ICT v životě základních škol. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-858-1.
MŠMT, 2014. Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 ze 13. října 2014 [online dne 1.2 2016] na http://www.msmt.cz/file/34429_1_1/
MŠMT, 2006. Metodický pokyn pod Č.j. 30799/2005-551 o standardech ICT služeb ve škole [online dne 1.2. 2016] na http://www.msmt.cz/uploads/soubory/SIPVZ_files/MP_31552_2005_Rozvojovy_program.pdf
VLÁDA ČR, 1999. Státní informační politika, [online 25.12 2015] dostupné na http://www.earchiv.cz/anovinky/ai2364.php3
ZÁKON Č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
ZÁKON Č. 185/2015 Z.z. Autorský zákon
ZÁKON Č. 101/2000 Sb. ZÁKON o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
ZÁKON Č. 122/2013 Z. z. o ochrane osobných údajov a o zmene a doplnení niektorých zákonov
Q-SUCCESS DI GELBMANN GMBH. 2016 [online, 3.1 2016] Statistiky využití a podíl na trhu WordPress pro webové stránky, na http://w3techs.com/technologies/details/cmWordPress/all/all
KUČERA R. 2011. Bezpečnost, přehled bodů jak zlepšit bezpečnost WordPress. [online 3.1 2016] na http://WordPress.bigdrobek.com/bezpecnost/
CID D. 2015 Statistika útoků na redakční systém WordPress [online 3.1 2016] na https://blog.sucuri.net/2015/09/WordPress-brute-force-attacks-2015-threat-landscape.html
PROKOP, M. 2009. SEO není optimalizace pro vyhledávače [online 3.1 2016]. Na https://www.zdrojak.cz/clanky/marek-prokop-seo-neni-optimalizace-pro-vyhledavace/
JONÁK Z. 2015 Jak hledat na internetu [online 19.12 2015].Na http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/19787/jak-na-internet-jak-hledat-na-internetu.html/
ŠTRÁFELDA J. 2005 Informační architektura. [online 25.12 2015]. Na http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/
KASÍK P. Kolik stojí a co umí 11 nejdražších domén světa [online 8.2 2016] Na http://technet.idnes.cz/kolik-stoji-a-co-umi-11-nejdrazsich-domen-sveta-finance-sexalkohol-a-hracky-1ro-/sw_internet.aspx?c=A100319_013800_sw_internet_pka
ČERNOCH M. 2016 Součást praktické části práce [online 10.4 2016]. Na http://pedagogika.skolni.eu/cs/
LINHARTOVÁ M. 2013 Print screen videa vloženého do webu [online 3.1 2016] Na https://www.youtube.com/watch?v=3ulmMtHPQS4
MOTEJLEK J. 2016 Programované učení [online 3.1 2016] Na http://www.memostation.net/cs/memostation